Střípky z kuchyně + Z nákupního košíku

EAT RUN LOVE?

V poslední době spíš EAT EAT EAT. Nebo CROSSFIT CROSSFIT CROSSFIT. EAT CROSSFIT LOVE.

A ani dneska tomu nebude jinak. Žádný RUN se zase konat nebude, a opět je tu příspěvek do kategorie EAT.

A začneme opět tou tradiční kaší. Zas a znova. A stejně jsem z ní každé ráno nadšená. Až tak moc, že mi ani nevadí budík, když zvoní často v nehezkých 5:22 (a Terku strašeně rozčiluje to nastavení, že ty dvě minuty jsou úplně nelogický  - ale kdepak, dvě minuty dělají hodně!:D) před ranním crossfitem.

Tentokrát jsem si ale maličko obměnila, a dala jsem napůl ovesné vločky s jáhlovými a přidala chia semínka.

Ať je jakákoliv ranní hodina, myšlenka na kaši (a celkově jídloooooo!) mě vždycky vytáhne z postele rychlostí blesku. Kam se hrabe Otesánek.

Celozrnná rýže, tempeh a kousek sýra. Pro mě úplně ideální oběd, ačkoliv soutěž krásy by asi nevyhrál. A velká vzácnost je to, že je v misce, a ne v plastové krabičce, jak obědvám nejčastěji.

Hodně často teď odcházím brzy ráno a vracím se až domů, a tak nosím i plnou tašku jídla. 

Tvaroh se skořicí, strouhaným jablkem a rozinkami je ke svačině, i když je to stejně velká krabička jako ta obědová vedle, tam mám pro změnu zapečené celozrnné těstoviny se špenátem, sýrem a vajíčkem. Oblíbená kokosovo-ananasová proteinová tyčinka padla dopoledne po tréninku, a ta čokoládová tyčinka (aneb zázrak, výborná čokoláda bez cukru!) byla na odpoledne.

No a na večeři tofu pomazánka a několik rýžových chlebíčků, které jsem si v poslední době hodně oblíbila.

A ta kostička sušenkové čokolády zabalená ve fólii? To je prosím pěkně projev mé trapnosti :D 

Ke kafi jsem zvyklá si vždycky kousek dát, a nemíním to měnit ani v práci, ale zase kdybych si vedle sebe na stůl položila celou tabulku, dopadla by špatně (a ještě bych se musela dělit, hohooo!), takže to občas řeším i tímhle trapno-způsobem.

Tortilla. Plněná salátem,tofu nebo masem a potřená zakysanou smetanou. Jedno z mých nejoblíbenějších jídel poslední doby, někdy si dělám s sebou klidně i dvě, jednu na oběd a druhou na večeři.

A z nějaké jednotvárnosti si nic nedělám, hlavní je, že mi to chutná, a ještě hlavnější je, že mám "navařeno" za 3 minuty.

A další z jídel na celý den, to jsem výjimečně ani nevařila kaši a dala si snídani až na brigádě.

K snídani mrkvovo-kokosový dortík, na svačinu opět ta kouzelná čokoládová tyčinka, k obědu tortilla, na další svačinu opět ta oblíbenost jablko-tvaroh-skořice-rozinky a k večeři salát (samozřejmě, když byl v akci!:D) a celozrnný croissant. Mňam!

A v sáčku ještě protein s příchutí marshmallow-peanut butter, co jsem dostala od Toma na ochutnání.

Maková kaše s vaječnými bílky, pro změnu z vanilkového sojového mléka z DM.
Zas a znova. Zas a znova dobrota.

Klasický menší nákup, tentokrát ovšem s mým novým oblíbencem - fitness těstoviny, na které jsem narazila ve zdravé výživě. Jsou celozrnné a mají 25% bílkovin takže svaly jásají, což se vždycky hodí, ale hlavně mi moc chutnají, snad ještě více než klasické nebo celozrnné.

A tady jsou už ty těstoviny v akci.
N E J L E P Š Í oběd, co jsem tento týden měla, normálně jsem si přála, ať je ta krabička nekonečná a nikdy to nekončí! :D
Jsou s lučinou, sušenými rajčaty a camembertem. Jednoduchý jak facka, dost obyčejný, ale pro mě výborný.
A od ošklivosti jsem se snažila odvrátit pozornost velikonoční ovcí, ale asi to nevyšlo...

A tohle je můj nejlepší objev a největší nadšenost - mrkvánky!
Mají je ve zdravých výživách nebo třeba v Brně v Oáze, balení stojí kolem 25 korun a je to výbornost výborná. Takové mrkvové sušenky plněné povidly - buď švestkovými nebo hruškovými. A není v tom přidaný vůbec žádný cukr, kromě toho z ovoce v náplni. Takže vlastně zdravost!
U nás doma mizí rychlostí blesku, a není se co divit, třeba ke kafi je to nejlepší.

A další dva objevy. A další nadšenost. (dneska to jsou samý chvalozpěvy...)
Maracuja-kokos tyčinku jsem si koupila ve školní kantýně, ale určitě to mají i ve zdravých výživách. Opět v tom není žádný přidaný cukr, sladké je to jen díky ovoci (ale sladké je to dost, což já ráda!) a hlavně moc dobré. A mají i plno dalších příchutí.

A ještě větší dobrota než tyčinka je tenhle puding, opět ze školního "Krmítka", ale najdete to snad v každé zdravé výživě.

Puding z tapioca perel, z kokosového mléka, s třtinovým cukrem (a sladké je to tak akorát) a hořkou čokoládou. Myslím, že mám novou závislost.....ehm....v mým případě by se to všechno teda spíš mělo nazývat úchylkou.

A tohle bych měla nejspíš tajit. 

Abyste třeba měli iluzi, že jsem hrozně cool, fashion, in a tak dál.

A chleba ve vajíčku cool, fashion, in a tak dále rozhodně není.

Obzvlášť v době, kdy je pečivo bráno jako vrah a metla lidstva, a kečup je něco, co si nikdo kdo chce být dostatečně v módě snad ani netroufne vyslovit.

No, ale je to venku - moje oblíbená večeře. 

Chleba nebo toust ve vajíčku. Na to nechat rozpustit sýr a pocákat kečupem.

Tak.

A mňam!

(a ano, fotka je opravdu jako ze žurnálu, jsem si toho vědoma:D)

Ovesné makovo-datlové muffiny

Někdy mám pocit, že můj mozek funguje velmi jednoduchým způsobem.

Na cukr a kafe.

Třeba jako v pondělí - byla jsem v knihovně a snažila se zase trochu pohnout s bakalářkou. Ale byla jsem neskutečně unavená a měla jsem pocit, že nejsem schopná přečíst ani svůj vlastní nadpis. A tak jsem střídala koukání do blba s aktualizováním facebooku. Než jsem si řekla "dost" a odběhla si do kantýny pro latté a kokosovo-maracujovou slaďoučkou tyčinku.

Tradáááá, a najednou bylo hotových hned několik stran!

Nebo včera - když jsem na stáži seděla za pracovním stolem a měla napsat jednu tiskovou zprávu. Jednoduchou, žádnou složitost, a měla jsem k tomu spoustu srozumitelných podkladů, které stačilo jen přečíst a dát dohromady.

Ale nešlo to. Nemohla jsem s tím vůbec pohnout. Ne a ne. Seděla jsem, všemožně se kroutila na židli a tupě zírala do prázdné stránky ve Wordu a sledovala blikající kurzor myši.

Po té tupé půlhodině jsem se na to vykašlala, zmáčkla tlačítko na kávovaru, ulomila 2 kostky čokolády...

A najednou to šlo jako po másle! Prsty mi lítaly (no dobře, píšu dvěma :D) po klávesnici rychlostí blesku a za chviličku bylo hotovo. I s pochvalou.

A dneska?

To jsem si dala tyhle muffiny hned po tréninku - ještě před prací, preventivně. 

Takže jo, sladký já mám prostě ráda.

A M-U-S-Í-M ho mít denně. Kafe bez kostky čokolády skoro nepiju, a bez ovesné kaše k snídani bych odmítala vylézt z postele.

Ale zase mě nemějte za dvojníka Augusta Gdouleho, co se topil v Továrně na čokoládu v čokoládové řece nebo pojídače koblih Homera Simpsona. Tabulku čokolády nesním na posezení (ale ne že by mě to nelákalo!:D). Ani na tři posezení. A ty koblihy taky běžně nesvačím. Ale když už si mám vybrat svačinu, vždycky je to něco sladkého (nebo "sladkého"). Třeba tvaroh s rozinkami nebo agáve sirupem, ovesný dezert co si tak ráda kupuju ve zdravé výživě, strouhané jablko s tvarohem, proteinové tyčinky, kukuřičné chlebíčky pocákané hořkou čokoládou, teď nově objevený puding z tapioka perel.......a nebo právě nějaká taková zdravější pečená dobrota, jako banánový chlebíček nebo právě tyhle muffiny.

Jsou v nich samé zdravé věci, takže je to opět spíš taková svačinka než vyloženě dezert, na ten si zajděte radši jednou za čas do nějaké milé kavárny. Ale i tak chutnají dobře a kupodivu ani nijak chudě, na to že v nich není máslo ani hora cukru.

Na přibližně 10 menších muffinů:

50g pomletých vloček

60g celozrnné mouky

velká lžíce medu

lžíce chia semínek

2 lžíce máku

datle 

cca 50ml mléka

jedno vejce 

prášek do pečiva

Chia semínka namočte do 2 lžic teplé vody a nechte je pár minut nabobtnat (a pokud nemáte, nevadí, jdeto i bez nich). Vločky pomelte na jemno, smíchejte s moukou a kypřícím práškem a mákem. 

Použila jsem nemletý, ale samozřejmě to jde i z mletého, což bude možná i lepší (ale na to jsem byla líná:D). Vejce rozmíchejte s mlékem, rozpuštěným medem a chia semínky a přidejte k suchým ingrediencím. A na závěr už přidejte jen kousky datlí nebo třeba rozinky.

Pečte na 200 stupňů, cca 20 minut.

Sladká neděle aneb jak jsem válčila s cupcaky

Cukr, cukr a cukr. Košíčky a ozdobičky. Krém až za ušima. Kavárna Atlas. 

Markéta versus cupcaky : 18:0. 

Aneb CUPCAKE CUP Brno 2015. 

V neděli pořádala cupcaková královna Veronika z ghetta už druhý ročník soutěže o nejchutnější, nejhezčí a prostě nejlepší cucpake. Minulý rok mi to bohužel uteklo, ale letos jsem si to už utéct nenechala - okamžitě, jak na mě vyskočila na facebooku událost, psala jsem registrační mail. A dobře jsem udělala, všechna místa - jak pro pekaře, tak pro ochutnávače byla pryč snad během první hodiny.

Samozřejmě jsem si byla moc dobře vědoma svého pekařského (ne)umění, a po shlédnutí fotek z minulého roku jsem propadla mírné panice (a to jsem ještě netušila, že letos budou všechny soutěžní vzorky ještě o level výš!), a samozřejmě jsem si nemyslela, že by z mých cupcaků všichni padli na zadek a já bych odcházela domů ověšená cenami a diplomy, ale chtěla jsem si to vyzkoušet. 

No....a samozřejmě jsem taky chtěla ochutnat všechny ty dobroty.

Myslím, že oproti ostatním soutěžícím jsem byla o trochu méně svědomitá. Žádné trénování, hledání toho nejlepšího receptu a pilování těsta k naprosté dokonalosti (a podle toho pak vypadal i výsledek:D). Jen jsem si nějakou chvíli předem sepsala pár kombinací těst a krémů, co by mě lákalo udělat. Ale pořád jsem se nemohla rozhodnout, a až asi 3 dny před soutěží padla verze na tu největší klasiku, co ke mně padne jako prdel na hrnec - banánové cupcaky s krémem z Lučiny a burákového másla! A růžové ozdoby, jak jinak.

Těsto jsem udělala podle receptu na banánový chlebíček od Jamieho Olivera a krém jsem udělala tak nějak od oka, protože krémovým sýrem se nikdy nic nepokazí, a burákovým máslem už vůbec ne.

A jasně, nebyly zdaleka nejhezčí, nejchutnější ani nejlépe naaranžované, ale nebyl to vyloženě průser, za kterej bych se musela stydět, takže na nepekařku jako já dobrý.

Měli jsme si připravit 3 ukázkové cupcaky, určené k obdivu, a na ochutnávání jen malé kousíčky, jako takové jednohubky, aby se zamezilo nepořádku při krájení a patlání cupcaků na kousky.

Ani tady jsem to neměla zrovna vychytané jako ostatní - upekla jsem ze stejného těsta cupcaky a taky banánový chlebíček, který jsem si donesla v celku a až na místě ho pižlala na kousíčky. 

Na koleni. Rybářským nožíkem. V květovaných šatech.

Prostě elegance.

A dost jsem zápasila i s krémem, který jsem si přinesla už ve zdobícím sáčku.

Aby bylo jasno, když něco dělám s krémem doma, je ten krém úplně všude. Na zemi. Na kuchyňské lince. Na mých vlasech. Na westíkovi. Všude!

Tady to schytaly jen trochu ty květované šaty a podlaha, kam jsem pár kousků upustila. Takže skóre dobrý.

Ano, přesně takhle krásně to vypadalo. 

Elegance podruhé.

Důmyslný systém přepravy v shakeru, který jsem si hned po skončení akce vypláchla, udělala protein (co pak voněl po burákovém másle!) a běžela na crossfit.

Tolik energie jsem totiž snad niky neměla, něco na tom cukru bude!

Ale teď už vám radši ukážu něco, co vaše oči potěší víc, a to ty ostatní soutěžní kousky. Celkem bylo 18 soutěžících, takže každý ochutnal 18 vzorků a hodnocení zapsal do tabulky - body se dávaly zvlášť za chuť a zvlášť za vzhled.

Byly 4 kategorie - ceny veřejnosti, poroty (v té byla Verča, cukrář pan Martinák a loňské vítězky Bára Daňková, která peče lákavé dobroty třeba mimo jiné i do kavárny Atlas, a Gemma D´Auriová), a pak ještě kategorie nejkrásnější a nejchutnější cupcake.

Hruškové cupcakes s kousky pistácií a jemným pistáciovým krémem.

Lískooříškové čoko cupcakes a 2. místo od poroty.

Roztomilé kardamomové cupcakes s lískovými oříšky a vanilkovým krémem od Děvčete u plotny, kde jsem se rozplývala nad roztomilými lištičkami. Tohle byl jeden z mých favoritů, co se vzhledu týče (protože ty lištičky!)

Nádherné Kahlua cupcakes s Lotus krémem, ty byly jedny z nejkrásnějších a nejlépe naaranžovaných. A recept na ně najdete tady.

Citronovo-borůvkové cupcakes.

Mandlové cupcakes s kokosovým krémem, ty mi moc chutnaly. Nejsem moc na takové ty klasické máslové nebo čokoládové krémy, ale radši mám ty lehčí (což ze mě asi nedělá ideálního hodnotitele cupcaků :D)

Cupcakes se šálkem espressa, karamelovou polevou a křupavými oříšky.

Cupcakes s citronem & mákem s tvarohovým krémem - ty sice nebyly nejkrásnější, ale naopak chuťově pro mě byly jedny z nejlepších, protože přesně takové jednoduché a s tvarohem mám nejradši.

Vanilkovo kakaove cupcakes, plněné čoko ganache s dvojbarevnýmm mátovým krémem - ty se umístily hned třikrát. 3 místo od poroty, 2. od veřejnosti, a k tomu cena za nejlepší vzhed.

A další krása- cupcakes s arašídovým máslem a malinami s nuttelovo - malinovým krémem.

Perníkové cupcaky s povidlím a medovým krémem. Nejoriginálnější a podle mě jedny z nejhezčích (ty nununu hlavičky!), a i chuťově byly perfektní.

Oreové cupcaky s krémem z červeného vína.

Mocha cupcakes s krémy z bílé čokolády a kávy - 1. místo veřejnosti a taky cena za největší dobrotu.
Normálně mi kávové dezerty nechutnají, ale tady musím uznat, že byly výborné.

Marble cupcakes s vanilkovo-čokoládovým krémem.

Citronové cupcakes s náplní a malinovým krémem, které mi chutnaly asi nejvíce - možná i kvůli tomu zajíc (ale toho jsem nejedla, nebojte!), což byl nejlepší způsob servírování.

Kakaovo-vanilkové cupcakes s kakaovo-jahodovým máslovým krémem + ozdoba z marshmallow, co musely dát strašně moc práce.

Organizátorka Veroinka v šatech, ve kterých nepůsobí tak úplně "z ghetta"

A tady i s panem Martinákem, který přines dort, do kterého bych asi nedokázala říznout nožem, jak by mi to bylo líto.

Výherci dostali plno krásných cen, třeba poukázky do Baru, který neexistuje, do Skogu nebo kavárny V Melounovém cukru a další, ale ani my ostatní a méně šikovní jsme nepřišli zkrátka - mám nové košíčky na další cupcakové pokusy, nejvonavější Yankee candle svíčku ve vůni vanilla cupcake (jak jinak!), která mi provoněla celý pokoj, a taky zghetta-placku.

A teď by asi měla následovat nějaká ta pasáž o tom, jak už nemůžu sladké ani vidět a jak si dám detox, dietu a hubnutí do plavek, low carb, paleo a glutenfree stravu.
Ale kdepak!
Tím, jak byly ty kousky malé jsme každý snědli asi tak 2 celé cupcaky, když se to sečte. A to není zrovna něco, co by mě porazilo (mě jen tak nějakej cupcake nezlomí, hohoo!). Byla jsem sice dost přeslazená a v polovině ochutnávání už ani tolik necítila jednotlivé chutě, ale stejně jsem hned po skončení mlsně šilhala do vitríny, kde byly vystavené dortíky. Prostě Otesánek.
Ale musím říct, že nejsem asi úplně cupcake-člověk. Na pohled se mi to všechno strašně líbí, chutná mi to (jednoduchá rovnice : co je sladký=to je dobrý), ale stejně mám nejradši třeba mrkvový dortík, cheesecaky nebo různé tvarohové dobroty.
Je vidět, jak je to strašně subjektivní - ty co byly nejchutnější pro mě se neumístily, naopak ty co mě chuťově až tolik nenadchly vyhrávaly. Ale krásně vypadaly všechny.
No, asi bych měla uspořádat soutěž cheesecaků.
S jediným cílem : přilákat na jedno místo co nejvíce cheesecaků, a pak je všechny sníst!