Pages

Kamis, 25 September 2014

Dýňový chlebíček

Hezký den!
Šedivý podzim je tady. Venku tma, chladno, vítr, šedivo, déšť....A doma voní čerstvý, krásně barevný chlebíček. 
Jo, hned mám ten podzim radši!
Před pár dny jsem šla, jako pilná studentka, do knihovny. A když jsem se skláněla pro knížky, všimla jsem si, že hned vedle regálu s knihami o reklamě a marketingu jsou knihy o jídle a vaření.
Prostě osud!
Osud tomu tak chtěl, abych upekla tenhle chlebíček. Nedalo se nic dělat.
A abyste mohli mít podzim o trochu barevnější i vy, tady je recept.
A když se med nahradí cukrem a chléb se potře jen vodou, jde dokonce i o recept veganský,
Budete potřebovat :
500g dýně 
500g hladké mouky (šla by asi použít i pšeničná celozrnná, ale to jsem tentokrát nezkoušela)
2-3 lžičky sušeného droždí
2 lžičky soli
2 velké lžíce tekutého medu
60ml vody
vejce s vodou na potření
1) Vydlabejte dýni a pokrájejte ji na kousky. Pokud máte hokkaido, tak ji loupat nemusíte, ostatní druhy ano. A dejte ji vařit do hrnce přibližně se sklenicí vody (voda se stejně vyvaří). Až bude dýně měkká, což je tak za 15 minu, rozmixujte ji a nechte vychladnout.
2) Do skleničky dejte 60ml vlažné vody a sušené droždí a nechte pár minut odstát. Poté přidejte med.
3) Smíchejte mouku se solí a udělejte důlek. Do důlku dejte kvásek a pyré z dýně a pořádně promíchejte a vypracujte hladké pružné těsto. Pokud se moc sype, přidejte ještě trochu vody. A dejte na hodinu kynout na teplé místo.
4) Těsto znovu propracujte, uplácejte bochník a nechte jej kynout ještě přibližně 45 minut na plechu vymazaném olejem či máslem.
5) Potřete vejcem s vodou a pečte na 200 stupňů přibližně 40 minut.
A úplně nejlépe chutná jen tak samotný, s máslem. Je krásně měkký, vláčný a lehce nasládlý....a prostě výborný! (A ideální způsob, jak do sebe dostat porci zeleniny hned na snídani!:D)
Recept mám z knížky s prostým názvem Chléb (Eric Treullie, Ursula Ferrignová), která mě docela zaujala. Na začátku jsou popsány všechny druhy mouk, na co se která hodí apod., popsaný podrobný postup zadělávání kvásku, hnětení, kynutí...Ale tou nejlepší částí jsou samozřejmě recepty, rozdělené do několika kapitol - základní, kváskové, ochucené, chlebové placky, sváteční chleby a pečivo....
A najdete tam recepty třeba i na mé oblíbené bagely, grissini, nebo třeba pita chleby, francouzské bagety, briošky, štoly, italské pannetone, kukuřičné nebo bramborové pečivo, anglický toust...
V dnešní době je takovým trendem brát pečivo jako něco špatného a strašně nezdravého, a mnohdy panují názory jako po pečivu se přibírá, kdo chce zhubnout musí vynechat pečivo, pečivo je nezdravé, vynechávejte pečivo a podobně.
Já si o tom ale myslím svoje.
Nepřibírá se z pečiva. Přibírá se z toho, když je něčeho moc, když je jídelníček nevyvážený a příjem je podstatně vyšší než výdej. A v zásadě je jedno, jestli je ten nadbytek sacharidů z kuskusu, vločkových sušenek nebo grahamových bagetek.
Nevím, jak by bylo možné, že by se z pšenice zpracované na kuskus nebo těstoviny nepřibíralo, ale z té stejné obiloviny zpracované na chleba ano. Jako že by si žaludek řekl "jeee sacharidy z plátku chleba, ty pošlu na špeky!"  a naopak "oooo přišly sacharidy z kuskusu, ty hned využiju a neuložím ani gram!".
Samozřejmě by mě ani nenapadlo někoho nabádat k tomu, ať se cpe pečivem od rána do večera a tvrdit že bílá mouka je něco, co vás neskutečně obohatí.
Ne, jasně že je vhodnější celozrnná mouka, která dodá tělu alespoň nějaké minerály a vlákninu, ALE rozhodně to nefunguje tak, že by se z bílé mouky tloustlo více než z klasické a že by měla vyšší kalorickou hodnotu.
Zastávám názor, že jídelníček by měl být vyvážený - mělo by tam být všechno - dostatek zeleniny, vlákniny, ovesné vločky, luštěniny, dostatek bílkovin....a v takovém případě pak ani kousek obyčejného pečiva nemůže uškodit. Jak by mohl.
Samozřejmě vím, že na tohle téma existuje hromada knih (třeba Život bez pšenice) a studií, které hlásají, jaké je pečivo zlo a je potřeba jej vyřadit. Na druhou stranu ale naopak spousta výživových poradců pečivo, zejména celozrnné a žitné, bez problémů píše svým klientům do jídelníčků, spousta sportovců jej klidně snídá...
V dnešní době jsou totiž knížky a zaručeně vědecké studie úplně o všem, které se navíc vzájemně vyvracejí.  A každý si tak může vybrat to, čemu věřit chce a podle toho si pak přečíst vybranou literaturu.
Mohla bych si přečíst studii o tom, že mě lepek zabije. A nebo se taky můžu podívat na svou babičku s dědou, kterým je přes 80 let a KAŽDÝ den po těch osmdesát let snídají poctivý chleba. A každý den si dávají k odpolední kávě housku s máslem. A taky každé dva týdny chodí na pěší výlety a jsou stále aktivní.
Tak je to se vším.
Mohla bych si přečíst knížky o tom, jak je sebemenší gram cukru příšerný. A nebo si naopak můžu přečíst o tom, jak je čokoláda prospěšná pro fungování mozku a jít si ulomit dvě kostičky ke kafi.
A mohla bych si přečíst, jak je alkohol nepřítelem lidstva. A nebo si taky můžu najít článek o tom, jak jsou dvě deci vínka denně zdraví prospěšné a jít si nalít skleničku Pálavy.
Tak.

0 komentar:

Posting Komentar