Střípky z kuchyně

Hezký den!

Zase se mi ve foťáku nastřádalo pár jídelních fotek (ještě aby ne, když pořád všechno fotím jako šílená:D) a tak je opět čas na Střípky z kuchyně, dnes bych jim mohla říkat třeba česko-anglické. Tentokrát k nim totiž přidám ještě pár londýnských fotek toho, co jsme si dovezly domů. Ale žádné hromady jídla nečekejte, měly jsme bohužel jen jedno zavazadlo a tak jsem musela utřít slzu a všem burákovým máslíčkům i ovesným kašičkám zamávat.

Dneska už se konečně trošku ochladilo - na to jsem se v těch nekonečných vedrech těšila (ne že bych neměla ráda teplo, ale po těch dlouhých týdnech jsem toho měla plné zuby. A když cvičíte ve fitku kde je větší vedro jak v sauně, není to taky nic moc..), jen je to dnes jeden jediný den, kdy se mi zima ani déšť nehodí. Večer totiž máme jít s přítelem na hrad Špilberk na Shakespearovské slavnosti, a nevím jak to nakonec dopadne - v pláštěnce se mi tam sedět nechce a beztak by se to za deště zrušilo. Naštěstí máme ale i plán B, a tím je nový cider Kingswood (je to teď novinka od Plzně, kterou čepují v hospodách i kavárnách) v jedné brněnské kavárničce :D

A abych nezapomněla - když už je teď chladněji, tak šup šup cvičit, žádné výmluvy na počasí dneska neplatí! :D I když jak to tak někdy pozoruji, výmluvy na počasí jsou hodně oblíbené - v zimě a na podzim je šedivo a to se každému chce jen ležet doma v teple, v létě je zase vedro...pokaždé něco. Neříkám, že máte být tak blázniví jako já a každý den se mučit v tělocvičně bez klimatizace kde je 40 stupňů, ale jednou za čas se pohnout neuškodí nikomu. Však jak se říká - Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce hledá důvod..

Jedna ze snídaní, tentokrát jsem to ale nepřipravovala já, ale sestra Terka. Jsou to celozrnné palačinky, které si dělala k večeři, a tak jsem jich pár zabavila a schovala na snídani (jak mazané!) - a s bílým jogurtem a banánem to byla neskutečná dobrota. Ale aby bylo jasno, i já umím výborné palačinky! :D
Tady pro změnu jeden můj letní oběd - zapečený Hermelín Figura (který jsem dala do alobalu a na 15 minut strčila do trouby) a brusinkovou marmeládou a tmavou bagetkou s bylinkovým máslem. Tak jednoduché a tak dobré - dávám si jedničku s hvězdičkou :D

A co holku z paneláku z města dokáže potěšit nejvíc? Třeba něco tak obyčejného, jako jsou míchaná vajíčka :D Dostali jsme totiž domácí vajíčka, a to se s těmi kupovanými nedá vůbec srovnávat, chutí i barvou jsou úplně někde jinde, až by člověk nevěřil, jaký rozdíl v tom může být. A tak se teď míchaná vajíčka se šunkou a zeleninovým salátem stala mojí nejoblíbenější večeří. (už jsem říkala, jak jsem skromné děvče? :D)

A tady pro změnu moje nejoblíbenější po-cvičíčí svačinka, (a to i v případě, že jsem zrovna necvičila :D) i když lehce nefotogenická. Jako správná důchodkyně jsem totiž v Albertu ulovila levné pekanové ořechy, a v Lidlu zase směs různých oříšků. O tom, že během pár dní padly za vlast se snad ani zmiňovat nemusím.

A tady už jsou první angličani. Tedy rádoby. 

V jednom ze článků o Londýně jsem vám dříve ukazovala i výborné anglické buchtičky Hot Cross Buns, které jsme si tam koupily v Marks&Spencer a byla to láska na první ochutnání. Po příjezdu domů jsem je samozřejmě musela hned vyzkoušet také upéct (o tom, jak se mi povedlo do těsta místo muškátového oříšku nasypat sušený česnek a tak jsem to musela dělat znovu, radši pomlčíme..:D), ale v poslední době se mi nějak nedaří - ne že by to bylo vyloženě hnusné, ale vlastní recept na blogu si rozhodně nezaslouží :D A to ani nemluvím o tom, jak jsem je po vytažení z trouby dala vychladnout na balkón, a náš westík mi do nich skočil a pár jich rozšlápl, jako by nic....vždyť tam přeci letěla vosa, to dá rozum! :D

Tady už mžete vidět pro porovnání "originály". Ty moje se od nich bohužel nelišily jen vzhledem...:D

Protože jsem hodná přítelkyně, bylo potřeba přivézt alespoň nějakou tu čokoládku (i když přítel jí teď pomalu zdravěji než já, stejně neodolal:D). 

A další z lehčích rychlo-obědů. Nejoblíbenější slunečnicový chléb z Lidlu s krůtí a hovězí šunkou. A tradiční salát samozřejmě nechybí ani tady. (někdy mám na pečivo takovou chuť, že mu klidně dám přednost před "normálním" obědem :D)

A co by to bylo za článek bez ovesné kaše? Tady zrovna jedna s banánem, pekanovými ořechy a bílou čokoládou, kterou jsem dostala k svátku od mého drahého muže :D

A další oblíbená svačinka - Fitness lupínky s čokoládou, pod kterými se schovává bílý jogurt. A bez mučení se přiznám, že vím, kam zmizely všechny ty čokoládové lupínky z celého balení :D

A tady naše malé "suvenýry" - instantní porridge. Normálně si doma instantní kaše vůbec nekupuji a dělám si jedině domácí....ale chtěla jsem si i doma dát ráno něco anglického, tak proto :D A jedno ráno, když mamka zaspala a westíka jsem musela venčit narychlo já, se mi taková rychlovka opravdu hodila.
(foceno ještě v hotelu v Anglii, doma tak špinavá okna nemáme :D)

A další důkaz toho, že ne vždy se mi všechno povede. Další anglická dobrota, o kterou jsem se pokoušela, a nedopadla úplně podle představ - tohle měly být anglické scones (ale nakonec to jsou spíš cookies:D) na sladko s brusinkami :D Možná je to tím, že jsem se snažila je udělat "zdravější" a dala tam celozrnnou mouku, možná je to jen mou nešikovností, a možná obojím....ale nevadí, jak říká jedno staré přísloví - "neštěstí v pečení, štěstí v lásce" :D

A tady ještě weetabix z Londýna. Jsou to takové "sušenky", co vypadají jako piliny, které stačí rozdrobit do horkého mléka, a za minutku máte dobrou kaši (chutná trošku jako instantní Nomina). Mají je ale i u nás, v milovaném Marks&Spencer :)
Tak a to je pro dnešek všechno, mějte se krásně, a užijte si den :)
P.S. a sledovat mě můžete i na Instagramu kde jsem jako blondynazlondyna.

Střípky z víkendu

Krásný den!
Tak vás zdravím po víkendu, který jsem strávila na chalupě u babičky v Klášterci nad Orlicí v Orlických horách (teď by měla zpozornit Téra, protože se snad poprvé zmíním o jejich krásném kraji jinak než o prdeli konci světa :D). A musím říct, že vypadnout jednou za čas z města a užít si tu krásnou přírodu a klid je k nezaplacení. Vám, co žijete na vesnici to asi tak nepřijde, když přijedete někam na venkov, kde je úplný, ale úplný klid a hlavně TICHO a neslyšíte nic jiného než zpěv ptáků (letos jsem dokonce neslyšela ani krávy a ovečky a jejich můůů a bůůů, na které jsem se tak těšila!:D), je to hodně zvláštní pocit. A nebo když se jdete projít na kopec, odkud vidíte jen pole, louky a lesy a sem tam nějakou malou chaloupku, ale nikde žádný bytový dům, panelák, nebo nedej bože Kaufland :D (To víte, z toho je holka z paneláku nadšená :D). Asi už stárnu, ale ke štěstí mi stačí tak málo, jako třeba vidět balíky sena na rozlehlé louce (to jsem asi neměla přiznávat:D), a čím jsem starší, tím víc se umím radovat z maličkostí.

 Do Klášterce jezdím o prázdninách už 21 let, a když jsem se sem tento víkend opět vrátila, vybavily se mi všechny vzpomínky na dětství, na to kde a s čím jsme si jako malé se sestrou hrály,  kde všude jsme lezly, kam jsme chodily každý rok na procházky….a taky jsem víc než kdy jindy byla nadšená ze všech těch retro věcí :D Nábytek a nádobí z IKEA jsou sice super (a na svůj hrneček s cupcakama nedám dopustit :D), ale na předměty, které mají nějaký příběh a nějaká léta (i režimy:D) za sebou to prostě nemá. Od hrnečků přes vypínač světel až po skleničky od hořčice, ze kterých jsme odjakživa pily výbornou domácí šťávu.

A tak doufám, že vám nebude vadit, když vám ukážu sbírku fotek předmětů, které by dokonale mohly sloužit jako rekvizity pro seriál Vyprávěj :D

A abych nezapomněla, kdyby (čistě náhodou:D) někdo neměl dost mých bezvýznamnýchfotek tady, můžete mě sledovat i na instagramu, kde mě najdete pod trapnou přezdívkou blondynazlondyna. Konečně už mám i já chytrý telefon (bojím se, že je chytřejší než já:D) a tak jsem si stáhla i aplikaci na cvičení Nike Training Club nebo Runtastic na běhání. Měla jsem v plánu to o víkendu poprvé vyzkoušet, ale nečekaně jsem se toho ani nedotkla….no nevadí, slečny nožky i pan pupek si po celém týdnu, kdy jsem je zase mučila stejně zaslouží odpočinek :D

Na chalupu je potřeba se vybavit i něčím dobrým k pití, čím si zpříjemnit večer :) A miluju toho, kdo vynalezl dokonalost jménem cider! Tenhle s příchutí manga a malin je obzvlášť dobrý. A povšimněte si také retro skleničky, myslím že hodně z nás ji bude znát :D

A s dědou máme stejné brýle - co myslíte, které jsou moje?:D

A snídaně chutná hned lépe, když je hezky venku na sluníčku. (i když, ne že by mi nechutnalo kdekoliv..:D). 

A to stejné platí i o večeři. A na domácí sladké mrkvičky ze zahrádky nic nemá, kam se hrabou ty tvrdé a bez chuti, v supermarketu z nouze kupované.

A nejlepší cukroví umí samozřejmě babička!

I teta ví, že hodně a ráda peču, tak mi dala nejlepší chňapky ve tvaru slepiček :D

Někdy taky nestačím koukat, co všchno se dá u babičky najít. Myslím že sama ani netuší, co to v tom šuplíku vedle nůžek na nehty a starých provázků má za poklady :D

Samozřejmě s námi jela i naše Adélka. Největší zlatíčko a potvora v jednom.

... ale tuhle ošklivku, co jsem potkala u řeky vůbec neznám ... :D

.. tuhle srandovní ceduli v kůlně mám ráda už od malička. :D

...a tyhle krásné nádoby na koření jsou ještě po prababičce :)

..skleničky od hořčice, kdo je znáte od babiček nebo z chalupy taky? :D To je alespoň to správné retro!

.. a s tímhle tygříkem si zase jako malá hrála mamka :) Teď jsou tyhle hračky od Niklové zase hodně oblíbené (hlavně ti mufloni..nebo buvoli?), znovu se vyrábí a prodávají za velké peníze jako designerské doplňky :D

..tahle fotka se mi líbí se všech nejvíc.

žitný chleba+bryndza+lučina+schwarzwaldská šunka+uzený ovčí sýr+okurka=omnomnom.

 A víkend jsem zakončila návštěvou u moc milé blonďaté Terezky, která mě pohostila výbornými domácími celozrnnými houstičkami (tak krásné se mi v životě nepovedly), zapečenou cuketou s tuňákem, melounem, ledovým kafíčkem.... a hlavně VÝBORNÝM creme brulee, které jsem měla poprvé v životě, a od teď už nic jiného jíst nechci! :D Poseděly jsme hezky na zahrádce pod stříškou ve stínu (s nohama v lavóru s vodou:D), probraly všechno důležité i nedůležité od slivovice až po asexuální sukně, a pak se k nám přidal i Terčin přítel, jak jinak než velký sympaťák. Bylo to moc milé odpoledne, ale bohužel jsem musela večer nasednout do vlaku a přilepit se k hnusným koženým sedačkám a zamířit si to domů (o tom, jak neumím cestovat a 2 hodiny jsem strtávila na nádraží v České Třebové radši pomlčím:D).... Brno mě potřebuje, nedá se nic dělat :D

P.S. Omluvte prosím to, že moc nestíhám reagovat na komentáře a někdy ani na dotazy na Ask.fm, ale mám pro to jednoduchou výmluvu vysvětlení. Je léto, venku je krásně, a mně navíc už nezbývá moc času (to zní dost morbidně:D). V září odjíždím na půl roku pryč, a tak si chci ještě užít všeho, co mám doma ráda, vídat se s kamarádkami, s přítelem....A TAK. :D
P.S. 2. Když už jsme u toho Ask.fm - samozřejmě se snažím poradit, pokud je to v mých silách, ALE....ale....no.... Než se na něco zeptáte, zkuste prosím alespoň pár sekund zapřemýšlet, jestli náhodou odpověď neznáte sami, a jestli to taky není náhodou úplná blbost. (Ne, po 3 piškotech a půlce tvarohu nikdo nepřibere. A ano, bílý jogurt a jablko jsou překvapivě zdravá jídla...). Stejně to asi brzo zruším....TAK! :D
P.S.3 Příště to budou zase střípky z kuchyně :)

Jak blondýna v Londýně utratila pár Liber

Hezký večer!

Tak dneska jsem tady opět z dalším článkem z londýnské série (a to stejné čekejte za pár dní, akorát z Paříže :D), tentokrát o tom, co jsem si z Londýna přivezla....no prostě samé důležité informace, bez toho, aniž byste věděli kolik nových kalhotek mám, se nedá šťastně žít :D

A na začátek jeden tip - pokud budete chtít někoho potrestat, pošlete ho v sobotu odpoledne nakupovat na Oxford Street. Větší peklo si představit neumím! Holt jsme nebyly jediné, kdo měl tak dokonalý nápad, jít se o víkendu podívat po obchodech, navíc v období slev :D Tolik lidí najednou (a tolik ran do žeber loktem) jsem snad ještě nikdy neviděla (a doufám že ani neuvidím:D). Ve všech obchodech bylo sice krásné, a dokonce i hodně hodně zlevněné zboží, ale vypadalo jako po výbuchu atomové bomby - oblečení poházené všude po zemi, regály narvané k prasknutí a všude stovky tlačících se lidí. A jinam (no jo, byl to Primark:D) se nedalo pomalu ani vstoupit, jinak by nás slev chtivý dav ušlapal. Takže první den jsme všechny obchody jen tak rychle proběhly a zhnuseně odešly - a to je co říct, když i já odcházím s prázdnou! :D Znovu jsme se tam vydaly ale ve všední den a navíc dopoledne, a to už bylo moudřejší - bylo tam dokonce místo na to, abychom si oblečení prohlédly, takový luxus! :D A jeden Primark byl i v naší (ne zrovna nejlepší, jak už jsem psala:D) čtvrti. Sice menší, ne na 4 patra na Oxford Street, ale i tak se nám rozzářily očička, když jsme to uviděly :D U kabinek žádná (a už vůbec ne půlhodinová) fronta, žádné rány do žeber, žádné věci na zemi. No a tak jsme si samozřejmě odnesly velkou papírovou tašku s pár věcmi :D

A tak vám teď ukážu, co se v těch kouzelných taškách skrývalo :D A taky musím říct, že jsem tam až tak moc neutrácela za zbytečnosti (ano, bez pyžama s buldočkem bych nemohla žít:D), koupila jsem si toho relativně málo, i když to je asi věc pohledu :D V Primarku a dalších obchodech jako je River Island nebo New Look je dost těžké nepodlehnout vždyť-to-stojí-jen-5-liber mánii a bezhlavě nenakupovat úplně všechno, jenom protože je to levné (což by stejně v závěru dalo docela pořádnou částku). A za to se musím pochválit, tohle se mi celkem povedlo a lákavým cenovkám jsem docela odolala - ale ne že by to nedalo zabrat, měla jsem sto chutí to všechno hrnout do košíku :D

Tohle tílko už jste viděli v prvním londýnském článku. Koupila jsem ho na trzích v Camdenu, kde mají podobných tílek, triček i mikin se všemi různými nápisy stovky. A ceny se liší stánek od stánku, v jednom stálo tohle tílko 8 Liber, o kousek vedle jsem ho koupila za 3 :D Původně jsem chtěla s GEEK nápisem bílou mikinu (byla by totiž skvělá s výrazným zlatým náhrdelníkem!), ale měli jen černou nebo šedou....a hlavně za 25 Liber. To ať si ten protivnej prodavač strčí do svýho anglickýho zadku! A na všech stáncích měli i desítky triček s oblíbeným nápisem KEEP CALM...+ nějaký džouk. (mnohdy ale spíše humor anglického stylu:D). A taky mikiny i trička BOY LONDON, které se mi sice na první pohled docela líbí, ale ta holubice (nebo to má být orel?) mi přijde poněkud....nacistická. A hlavně to byly fejky, stejně tak jako ty Céline trička.

Ale brýle z Anglie nejsou, ty mám z naší krásné země, jen jsou vlastně ten důvod, proč to tílko mám :D

Ale tohle už je primarkovský nákup - nejlepší letní pyžamo s buldočkama :D
Mou bludočkovou a mopsí úchylku už jste možná zaregistrovali, a jestli ne, tak se o tom stejně ještě tisíckrát zmíním. A buďte rádi, že se mou nemusíte být, když nějakého takového pejska zahlédnu, to je pak začnu šišlat nununuu a dělat všechny možné zvuky, které byste rozhodně slyšet nechtěli :D
Takže pyžamo přesně pro mě, navíc ta barva ! (a ve foťáku mám dokonce sbírku fotek, kdy jsem fotila všechno oblečení, na kterém se buldoček nebo mops objevil, a že toho bylo:D). A nejlepší bylo, že stálo jen 5 Liber. Díky bohu, protože i kdyby stálo 20, musela bych si ho koupit :D

Pak jsem si koupila i pár praktických věcí jako antibakteriální gel na ruce (do MHD ideální), kosmetickou taštičku a odličovací ubrousky..

A z tohohle mám největší radost (i když už křížek není zlatý, protože jsem náramek šikovně zavázala tak, že nejde sundat, a několikrát se s ním musela koupat:D).

A další zlaté náušnice, opět za velmi milou cenu. A zlatý náhrdelník není z Primarku, ale z New Looku za 5 Liber. Hrozně dlouho jsem takový chtěla, a tak je to teď miláček :D
(fotka je dost hrozná, ale omlouvá ji že je to foceno pod Tower Bridge:D)

A kdybych měla ráda ty různý anglický názvy v českým textu, napsala bych, že tohle je další must-have :D Námořnická trička miluju, ale všichni mí námořníci už dosloužili, tak jsem si pořídila nového námořníka, navíc z příjemného materiálu za příjemné 4 Libry. A džínovou bundičku jsem chtěla hrozně dlouho, a vlastně ani nevím, co mi bránilo si ji někdy koupit v Česku (asi mé šetřivé JÁ?:D). Takže ji konečně mám, hodí se ke všemu a navíc mi světlé barvy sluší (haha:D).

A pak taky jedno obyčejné puntíkované tričko za 3 Libry. Je s krátkým rukávem, bez výstřihu, a má označení "my boyfriend Tee". No nevím, jestli by boyfriend něco takového nosil :D

Občas čtu taky nějaké kosmetické blogy (to, že si stejně potom dám jen řasenku, maximálně linku a stíny nenosím jiné než hnědé pomineme :D) a tam nešlo nevšimnout si dvou oblíbenců - balzámu na rty Carmex a kondicionéru Aussie. Ne že bych se nechala tak lehce ovlivnit a kupovala všechno, o čem někdo napíše, ale o téhle dvojce jsem četla tolikrát, že zvědavost zvítězila. A to bylo jedině dobře a teď můžu s klidným svědomím říct, že Carmex je opravdu nejlepší balzám na rty, co jsem kdy měla (a navíc ta máta tak krásně chladí!) a do konce života nechci jiný :D Stejně tak kondicionér Aussie 3 Minute Miracle. Je vychvalovaný na každém rohu, ale vždycky jsem si říkala, že to bude podobné jako všechny ostatní značky, a že těm mým zničeným chudáčkům vláskům, kterým dávám tak zabrat, až mi to oplácí tím že vypadají jako sláma, stejně nic nepomůže. Omyl, Aussie je opravdu zázrak! Vlasy jsou po něm TAK hebké a hladké a vypadají tak dobře, jako snad ještě nikdy. Když tohle řekne slečna, která má krásné dlouhé a zdravé vlasy jako Zlatovláska, tak to nic neznamená, ale když to řekne někdo, kdo má jinak vlasy jako hnusnou slámu, tak tomu věřte! :D Jediné mínus je to, že se v ČR neprodává (já vím, e-shopy) a je celkem drahý - teda ne ve srovnání s jinými značkami, ale pro mě, protože jsem rozmlsaná cenami od Balea, kde všechny přípravky stojí do 40 korun :D
Teď jen doufat, že na něj narazím ve Francii a nebo má hodná sestra někde jinde, až bude na své Evropské cestě :D

Abych nezapomněla, to na první fotce je miniaturka šamponu, který je taky fajn, a navíc stejně jako kondicionér krásně sladce voní. Tak jako ty růžové žvýkačky s tetovačkou :D

A když už jsem mohla přiznat svou úchylku na pejsky s placatým čumáčkem, mé pověsti neuškodí už ani tohle :D V Anglii jsou obchody Poundland (a další, které mají v názvu originální slova Pound nebo Penny:D), kde stojí všechno jednu Libru. Od vařeček přes lopaty až po čokolády a pivo :D Docela vetešárna a vesměs žádné luxusní zboží, ale takhle růžová svačinová krabička mi padla do oka, a za Libru jsem neměla to srdce ji tam nechat :D A už jsem si v ní dokonce nesla svačinu k vodě.....no jo, infantilní blondýna promluvila :D

A se sestrou máme takovou tradici (no tak dobře, je to teprve podruhé:D) - když jsme v Primarku, nakoupíme si spodní prádlo na celý rok :D Krásné kalhoty tam mají za Libru, takže jsem si udělala pořádné zásoby. Pak mě i obchod Victoria´s Sectret nechal naprosto chladnou :D

A pokud pohled na bombarďáky kahlotky někoho pohoršil, tak se velice omlouvám :D

A na závěr ještě turistické tričko, to jsem si nemohla odpustit - jen jsem v něm v Peckhamu plném černochů, kde turistu jen tak nepotkáte, byla jak pěst na oko :D

Tak se mějte krásně, a já se s vámi na víkend rozloučím - jedu na konec světa (na chalupu do Orlických hor:D), odpočinout si od města i všech těch internetů :)

ask.fm / facebook