Pages

Kamis, 29 Mei 2014

Krabičkování + Střípky z kuchyně

Že stereotyp je největší nuda a hrůza?
S tím já až tak souhlasit nemůžu.
Možná je ve mě kousek Sheldona nebo Rain Mana. Sirup sice nemusí být na stole dřív než palačinky, ale ta stejná kaše na stole musí být skoro každé ráno už mnoho let. V tom stejném provedení.
Sportovní boty musí být růžové. V knihovně si sedám zásadně k oknu. Ve žlutém autobuse zásadně do první poloviny autobusu (no dobře, to je z chamtivosti - aby na mě zbyly lepší časopisy a kafe bylo dřív :D). Mám pár oblíbených kaváren, kam chodím stále na to samé. Několik měsíců či let.
Několikrát týdně dělám ten stejný sport. Několik let jsem si v iPodu neobnovila svůj play list. Několikrát už jsem byla v Paříži a nejspíš pojedu zase (a sedět budu ve předu!). Několikrát jsem si v HM koupila ten stejný model kalhot. 
.....a hlavně, k obědu si ve své růžové krabičce nosím stále to samé, jen s minimálními obměnami.
Jsou věci, které jsou totiž tak dobré, že není potřeba je nijak měnit. 
Třeba Paříž nebo kuskus.
A tady je tedy pár krabiček z minulých dní, kdy jsem chodila na brigády a oběd i svačiny si nosila s sebou. Možností, kde si v nákupních centrech, kde nejčastěji pracuji, koupit k obědu něco dobrého, rychlého a v rámci možností zdravého až tak moc není, a když už tak za velmi nadsazenou cenu. A abych se musela rozhodovat, jestli si koupit mastnej hamburger s hranolkama nebo předraženej salát, kterej by mě zasytil asi tak na 3 minuty? Ne, děkuji, to radši večer strávím v kuchyni (maximálně!) 10 minut přípravou.
Tady jsou zrovna mini jáhelníčky, které jsem upekla podle tohoto receptu, akorát s menším množstvím medu. Z množství v receptu jsem měla 4 malé muffiny. Jsou moc dobré, zasytí, stačí zabalit a hodit do tašky...
A v obědové krabičce jsou palačinky na slano z pohankové mouky, plněné šunkou a sýrem. Pohanka je hodně zdravá a tohle je ideální možnost jak ji zařadit do jídelníčku. A k tomu ještě opečené bílé fazole. Jedna mini plechovka z Tesca, na pánev lžičku oleje, hodně koření, a je hotovo.
A tady opět pohankové palačinky, jen pro změnu ve sladké variantě - plněné tvarohem, banánem a oslazené datlovým sirupem. A k tomu ještě meruňkový šmakoun.
A jako svačina oblíbené Wasa knackerbroty.
Další ze dnů, kdy jsem byla skoro celý den pryč - mini jáhelník a k němu tvaroh, Wasa knackerbrot, a jako oběd oblíbená pečená řepa s cizrnou, kterou jsem opekla na pánvi se lžičkou oleje a hromadou koření.
A co by to bylo za stereotypní krabičkovací článek, kdybych si odpustila kuskus s cuketou? Navíc v tak lákavém a elegantním provedení. No food styling na jedničku, je mi to jasný.
Tentokrát opět tradičně, jen strouhaná cuketa, připravená na pánvi se lžičkou oleje, aby pustila vodu, zamíchaná s kuskusem, který stačí na pár minut zalít vroucí vodou a pořádně okořenit. A navrch plátky uzeného sýra. Moc dobré i za studena.
A svačina je fotogenická snad ještě méně, a to je co říct - tvaroh, rozinky, arašídy.
A když už jsme u toho stereotypního jídelníčku, jeho nedílnou a každodenní součástí je právě tvaroh, minimálně vanička denně. Nejčastěji v podobě svačiny - s banánem, brusinkami a oříšky.
Občas ale uvařím i něco jiného a stejně nefotogenického, než je kuskus (i když nerada:D)
Třeba těstovinový salát - celozrnné špaldové těstoviny, okurka, konzerva tuňáka, lžíce zakysané smetany a syrovátkový sýr z Lidlu.
A pak se ke kuskusu stejně zase vrátím...
A k cuketě taky...
Ale třeba i v jiném provedení, jako cuketové kari podle Téry, a na kuskus plátky Goudy.
Vím že jsem asi dost nemoderní, protože v dnešní době je v módě vyřazovat z jídelníčku snad úplně všechno. Pečivo je zloun a vrah, mléčné výrobky ještě horší a čokoláda může za globální oteplování a povodně.
Já si ale nemyslím, že by bylo potřeba pečivo z jídelníčku vyřadit úplně, obzvlášť to celozrnné, A názory jako po pečivu se tloustne mi přijdou spíš směšné. Tloustne se po všem, když se toho jí moc, bez ohledu na to jestli to jsou krajíce chleba nebo kila jahod. Ale pokud je jídelníček vyvážený, s dostatkem všech látek, nemyslím si že by mohla nějaká houska uškodit.
To až dnes je velká móda se ve všem strašně vrtat, vymýšlet miliony zaručených stravovacích stylů a o všem psát vědecké knihy a točit srdceryvné dokumenty o stravě, kde každý naprosto vyvrací to, co řekl ten minulý.
Vždyť pečivo se jedno odjakživa, co jiného by taky naši prarodiče jedli. Jen s tím rozdílem, že oni si víc jídla vážili a hlavně.....víc se hýbali. 
Ale klidně mě za to můžete poslat do pekla plného lepku :D
Na první pečivové fotce je žitná bulka s výborným kozím sýrem z Lidlu a k tomu další sýr, pro změnu ze sýrárny. 
A bez celozrnných domácích loupáčků k snídani by to taky nešlo!

Jeden z nejlepších obědů - šmakoun s hlívou ústřičnou, pečená červená řepa a pečené bramborové hranolky. Stačí brambory nakrájet, trošku potřít olivovým olejem, okořenit a hodit do trouby. Tak jednoduché a tak dobré.

0 komentar:

Posting Komentar