Sobotní sloupek : O cestování

Léto se pomalu ale jistě blíží. A s tím přicházejí i plány a představy o tom, jak budu léto trávit já.
A když tak přemýšlím o různých místech, která bych ráda navštívila, mnohdy se mi v hlavě objeví obraz, který vídám pravidelně již několik let, od té doby co mě spolužáci v prváku na gymplu přemluvili ať si taky založím facebook. (V té době mi to přišlo nesmyslný. Na co? Vždyť mám libko! :D)
Album s názvem Egypt. Datum nějakého z prázdninových týdnů.
Křídlo letadla ve vzduchu. Hotel zvenku. Hotelový pokoj. Hotelová koupelna. Ložnice. Na posteli labuť z ručníku. Na polštáři čokoládka. Hotelový balkon.Výhled z balkonu na hotelové bazény. Lehátka. Lehátka všude okolo. Koktejl vedle lehátka. Hotelová restaurace. Mostek přes umělý rybníček. Bohatě obložené švédské stoly. Náramek all inclusive na ruce. Hotelový bazén večer, za světel lamp. Hotelová snídaně. Zase ten bazén.
Zkrátka kdyby se album nejmenovalo Egypt, mohli byste si fotky zařadit do jakéhokoliv letoviska. Ať už jde o Bulharsko, Tunisko nebo Turecko. Nebo luxusnější hotel někde na Makarské.
Aby bylo jasno, utratit peníze za cestování je podle mě jedna z nejlepších možností a nikdy by mi nebylo líto jediné koruny, které by poznávání nových míst a užívání si dovolené stálo. A až jednou budu nechutně bohatá (ano, takový je plán :D), budu utrácet vysoké částky za letenky do celého světa, od Indie až po New York.
Stojím si i za tím, že zážitky jsou to nejlepší, co si můžete koupit, protože vzpomínky vám nikdo nevezme.
Teď ale mluvím o cestování.zdroj
Cestování, které podle mě znamená nějaké ty památky, místní architekturu nebo krajinu, vidět místní lidi, ochutnat jídlo typické pro danou zemi, večer si zajít na procházku spojenou s nějakou tou skleničkou nebo i lahvičkou. No a protože jsem typická ženská, tak samozřejmě i nějaké ty nákupy.
Cestovat, to pro mě znamená něco vidět.
A tím něco nemyslím zrovna ten hotelový bazén. A labutě z ručníků.
A utratit hromadu peněz za letenku do Egypta a další bankovky vysolit za ubytování v betonovém království. Ale s palmama!
Být sice v daleké zemi, dalo by se říct že exotické. Ale k čemu to je, když jediné, co z té země vidíte je ten bazén, v lepším případě kus moře s nekonečnou pláží a vodou po kotníky. Ale hlavně hotel, lehátka a zase hotel.
Někam jet, ale nemoct si ani v klidu projít večerní městečko, protože by tam po vás někdo akorát tak házel dlažební kostky. V lepším případě.
A nebo s trochou štěstí jít, ale v doprovodu vojáků. A pak se zase vrátit k bazénu a přecpat se na all inclusive večeři.
Jo a abychom nezapomněli, večerní zábava s animátorským programem, juhuuu! Jak jinak než u bazénu.
Vidět něco z města, nějakou krajinu?
Potkat místní lidi, navštívit místní obchody a ochutnat to, co se v té zemi jí?
Nějaké ty památky? Muzeum?
Ale no tak! Hurá k bazénu. A zítra zase. A ve čtvrtek taky. A to samé v neděli. A v pondělí zpátky na letiště.
    A tam potom vznikají i ty klasické nohy u moře/ baznénu fotky, které je třeba nasdílet kam se dá.
Ale já se ani nedivím, taky bych si fotila nohy, protože to je asi nejzábavnější činnost, co by se tam po přečtení všech knih dala dělat. A nebo se radši opít u baru, když už je to zadarmo.
Hrozná představa.
Kdyby mě někdo chtěl vzít do Egypta na dovolenou, zavřít mě do hotelu a "Tady teď Markéto, dva týdny na lehátku lež", radši bych si lokla z Nilu a na místě umřela.
Tak!
peklo. peklo na zemi!
P.S A co vy a cestování?
P.S. 2 A co že je mi do toho, jak ostatní tráví dovolenou a za co utratí své peníze? Nic, samozřejmě.
Stejně tak mi nic není do toho, že někdo nosí bílý kozačky nebo poslouchá Míšu Davida, ale ráda si do toho všeho rýpnu.
P.S. 3 Může mi někdo prosím vysvětlit logiku oblíbené činnosti k moři letět, ale jen u bazénu ležet?
P.S.4 Ne, nejsem nějaká alternativní bio žena s dredama v batikovaným oblečku která by pohrdala celou konzumní společností a léto trávila s krosnou na samotě někde v horách. Jsem naopak člověk velice konzumní, co si užívá kávu v papírovým kelímku a frontu u Eiffelovky, ale tohle je moc i na mě.