To je pro mě ideální den.
A dnes se s vámi podělím o tu prostřední část.
Protože vidět mě při cvičení, to opravdu nechcete. A vidět mě po pár skleničkách? To taky ne. (Jediný rozdíl je v tom, že po pár deci něčeho šumivého si hned myslím, že jsem strašně krásná. Elegantní a tak. To při cvičení bych si to myslet ani nemohla. Jinak vypadám ale blbě v obou případech.)
Ale hlavně - k ní upekla i focacciu. Moji úplně první. Z celozrnné mouky. S olivami, které jinde než v pečivu ráda nemám. A s rozmarýnem. A tak.
(množství na fotce je pochopitelně jen ilustrační.)
Na jednu velkou placku budete potřebovat :
200g celozrnné pšeničné mouky (nebo i jiné, jen ne žitné, ta je na to moc hutná)
100g hladké mouky
1 lžíce oleje
1 lžíce soli
třetinu kostky čerstvého droždí
300ml vody (kdyby bylo těsto moc tuhé tak více, každá mouka saje jinak)
lžíce cukru
hrst oliv
rozmarýn (klidně i sušený)
2 lžíce strouhaného parmezánu/Gran Moravia (ale samozřejmě to jde i bez toho)
hrubou sůl na posypání
V míse smíchejte mouky, uprostřed udělejte důlek, do něj rozdrobte droždí, přidejte cukr a zalijte trochou teplé vody. Nechte pár minut odstát a až vzejde kvásek, přidejte všechny ostatní suroviny a vypracujte těsto.
Ne nijak tuhé, ale zase ne tekuté. Prostě jen aby drželo pohromadě a dalo se dát do jiné mísy, vymazané olivovým olejem, kde bude hodinu kynout. Na teplém místě, přikryté fólií.
A po hodině už zbývá jen nachystat plech s pečícím papírem a na něj rozprostřít těsto, posypat hrubou solí a rozmarýnem a péct na 200 stupňů, 20-30 minut, dokud na povrchu nezezlátne.
Je to jednoduché jak facka, hodně rychlé, ale taky moc dobré.
Jen tak, bez ničeho. Nebo s máslem. Nebo k sýrům a vínku. Nebo k té polévce. Nebo něčím naplnit. Nebo k pomazánkám, hummusu a guacomole. Nebo............ne, nejlepší je to stejně samotné, hned po vytažení z trouby!
0 komentar:
Posting Komentar