Pages

Minggu, 29 September 2013

Vídeňský jídelníček podruhé.

Hezký den!
Jeden článek byl sice včera večer (takže kdo ho neviděl, nechť to okamžitě napraví nebo vás k tomu donutím násilím!), ale ve foťáku se mi každým dnem střádá víc a víc fotek, tak mu trošku odlehčím.
 A taky mám dneska čas. A taky hledám záminku, jak oddálit mytí nádobí (2 pánvičky a jeden talíř, takže opravdu hromada! a hrníčky se recyklují). A taky musím počkat, až mi po obědě trošku slehne, abych mohla jít běhat do toho mrazu. A taky musím oddálit psaní školních mailů. A taky bych si tady měla uklidit, takže další věc, co je třeba odložit. 
Prostě a jednoduše, článek je tu :D
Před chvílí jsem se vrátila z malého výletu s mým ománským kamarádem na vrch Kahlenberg, odkud je úžasný výhled na celé město. Už dlouho jsme se domlouvali, že se tam vydáme, ale asi jsem to pochopila špatně, když jsem se navlíkla do výletnického oblečku, do tašky dala svačinu a obula conversky, aby se mi na ten kopec hezky šlapalo. Hned jsem se totiž dozvěděla, že zu Fuss ani náhodou, prý keine Chance ale hezky autobusem. A tak jsme si vyvezli prdel až na úplný vrchol (sakra, doufám že si to mamka nepřečte a neřekne to taťkovi, největšímu turistovi....to by mi neprošlo :D), ale nakonec jsem musela uznat, že to byl mnohem lepší nápad, než se dlouhé hodiny táhnout do kopce a mrznout. Být líná prdel má holt něco do sebe! A tak jsme tam nafotili hromadu fotek, kousek se prošli a potom se zase hezky svezli zpátky. Ale o Kahlenbergu i s fotkami až někdy příště :)
Dnes tady mám totiž zase něco z toho jídelního soudku, přeci jen, blog má v názvu i slovíčko "EAT". A tak vám opět ukážu, co si tady ve skromných podmínkách vařím i nevařím.
Jak už jsem psala minule, snažím se tady trošku šetřit, ale ne nijak přehnaně - přeci jen, jsem člověk co bez jídla vydrží stěží jen pár hodin :D 
O tom, že se snažím držet utrácení na uzdě svědčí třeba i to, že ve Starbucks jsem byla za celý měsíc na kafi jen DVAKRÁT! (a konečně jsem ochutnala Pumpkin spice latté, aber ohne Schlagobers) Ale už si brousím zuby na další návštěvu, stejně jako na hromadu dalších dobrot. Nejvíc se tady stejně prodraží nějaká ta sklenička v baru, na to, že za jednu skleničku burčáku tady chtějí v přepočtu skoro 100 korun si teprve zvykám, a radši nepočítám.
Moje tradiční snídaně - ovesná kaše (vločky přes noc namočím do mléka a ráno dám na 2 minuty do mikrovlnky), nejčastěji s banánem, posypaná černým sezamem a semínky. Často si navrch přihodím ještě hrst svého oblíbeného musli Vitalis a osladím buď medem nebo výbornou Philadelphia Milkou.
Ráda si občas koupím místo klasického mléka i sojové, rýžové (to mám nejradši!) nebo ovesné, které se v akci prodává většinou za euro a půl, někdy i méně.
A tenhle sojový jogurt od Alpro je největší dobrota a láska na první ochutnání. Bohužel je ale docela drahý, když je v akci, tak je za euro a půl, ale jinak za dvě eura....což jako chudé děvče z východu často nekupuji :D
A Philadelphii tady pojídám ve velkém, jak tu klasickou nebo bylinkovou, tak i tu její sladkou kamarádku.
Tohle je jedna z věcí, co je tady v supermarketech levnější než u nás - koupíte ji tady za Euro a deset centů.
A další ze sojové rodinky - tahle malá sojová mlíčka jsem si koupila v balení po třech a vařím nebo přelívám si ním ovesnou kaši. Většinou teda stylem "půl krabičky na kaši, půl krabičky do pusy" :D
Asi nikoho nepřekvapí, že se tady živím převážně kuskusem (a chlebem:D). Tady konkrétně s kukuřicí a mini mozzarellkami.
Mám štěstí, že je to jedno z mých nejmilejších jídel a na podobných jednoduchých a zdravých kombinacích si pochutnám nejvíc. Naštěstí nevyhledávám a nemám moc ráda nějaké omáčky, knedle a pečená kolena, to bych tady potom měla těžký život :D
A samozřejmě nakupuji ekonomicky :D
Občas si ale koupím i nějaký ten oběd ve městě - tady třeba bagetka s uzeným lososem a vajíčkem v pekárně Back Werk, do které jsme se sestrou chodily i v Berlíně.
A oblíbila jsem si i Grill Käse, neboli sýr na grill, který se ale dá připravit i na pánvi. Je potom krásně křupavý a uvnitř měkký, a s hromadou zeleniny nebo třeba s opečenou cuketou je to ideální večeře....i ve skromných studentských podmínkách. Balení za 2,5 Euro mám tak na 3 porce..
A největší oblíbenec ze Sparu a taktéž láska na první ochutnání!
Jogurt s müsli, slazený stévií. Trochu klasického cukru tam je myslím tak jako tak (moc jsem té etiketě nerozuměla:D), ale pro lepší pocit... :D
Mají i různé ovocné příchutě, ale to není nic pro mě - naopak tahle müsli verze je ale předně podle mého gusta. Za půl eura výborná svačinka.
A tady už jako tradiční odpolední svačinka po příchodu ze školy, s oblíbenými celozrnnými sušenkami, o kterých jsem básnila už minule.
Opět zásoby mého oblíbeného chleba plného bílkovin...
A další z oblíbených potravin, tofu!
Tohle je konkrétně ze supermarketu Hofer, který se dost podobá Lidlu, velké balení za 2 eura..
A náhrada za mé milované české Cornies...
Tady už v podobě večeře - s Philadelphií, zeleninou a balením uzené tresky na způsob lososa, o které jsem si myslela, že to losos přímo je :D No slovo "treska" předtím v mém slovníku ještě nebylo, tak teď jsem zase o něco chytřejší. A chutnalo to výborně, od lososa k nerozeznání.
A lekce ekonomického nakupování podle blondýny poprvé.
Co udělá blondýna, když potřebuje olej na opékání cuket, ale ví, že ani za půl roku celý litr nespotřebuje?
Koupí si sušená rajčata v oleji, která jsou levnější než lahev oleje, rajčata sní a tradáááááá......má olej který navíc krásně voní! :D
Smoothie, které jsem si dávala i v Berlíne, Londýně i Paříži....pro mě nejlepší kombinace - ananas, banán a kokos.
A další ekonomické nakupování, tentokrát výborná večeře ze Sparu, kde mají podobných dobrot plno.
Kořeněná cizrna a pasta z grilovaného lilku s tahini pastou. Olizovala jsem se až za ušima!
A z Brna se mnou přicestoval i ten nejlepší domácí chleba, tady je zrovna jako pozdní oběd s hromadou sýra a schwarzwaldskou šunkou.
A jedna z rychlých večeří - sušená rajčata, 3 vajíčka (po měsíci! :D) a šunka, a jako příloha paprika.
A další večeře, tentokrát o trochu menší - opečená cuketa a tofu.
A na závěr můj dnešní oběd - polenta s pořádnou porcí uzeného sýra a sušených rajčat a k tomu opečená cuketa. Omnomnomnom.
A pokud si někdo bystrý všiml, že tady nebyl ani kousek čokoládky nebo nějaké jiné sladkosti - má pravdu. A ne, nedala jsem se na nějakou bláznivou už-nikdy-žádné-sladké dietu, jen si myslím, že něco tak dobrého si zaslouží článek vlastní - takže příště si ten život trošku osladíme :D
Hezkou neděli přeju!

Sabtu, 28 September 2013

Vídeňský průvodce : Naschmarkt

Hezký večer!
Tak jsem tu dnes s dalším vídeňským článkem, tentokrát vás zavedu na jedno moc příjemné místo plné všech možných dobrot, které byste při návštěvě Vídně rozhodně vynechat neměli - obzvlášť pokud máte dobré jídlo. (což asi každý :D)
Včerejší den i večer a dnešní den jsem strávila ve společnosti milé Terezky a jejího švarného jinocha Filipa, kteří sem přijeli až z dalekého předalekého severu. Jako průvodkyně (která toho o Vídni zas tak moc neví :D) jsem to s nimi sice občas neměla jednoduché, ale vzhledem k tomu, že jsem byla uplacena nejlepší Tiramisu čokoládou o všem pomlčím - i o tom, že doba, kterou jsem na ně čekala by se v závěru dala počítat na hodiny :D Včerejší dopoledne jsme strávili v Primarku, kde jsem ale překvapila sama sebe, protože jsem si tentokrát v malé papírové tašce odnášela jen dva kusy. Ano, DVA. Nur zwei. Only two. (tedy pokud se boty a nadkolenky nepočítají jako kusy čtyři.) Téra se rozšoupla o poznání více, a tak si odnášela....nebo spíše táhla za sebou...veliký pytel.
A k večeru jsme si prošli centrum (hlavně tedy Forever 21 :D) a poté se vydali autobusem do Grinzigu, což je okrajová část Vídně, která má dost vesnický ráz a vyhlášená je svým vínem. Opravdu jsme si tam připadali jak v nějaké podhorské vesničce - samé malé domky, připomínající spíš nějaké chaloupky, obsluha v hospodách ve stylových oblečcích...No a tak byl Grinzig jasnou volbou, kde si večer sednout k nějakému dobrému (i když k tomu růžovému měla Téra jisté výhrady :D) burčáku neboli Sturmu. Opravdu moc se mi tam líbilo, burčák mi chutnal, a rozhodně jsem tam nebyla naposledy - takže podrobné reportáže z Grinzingu můžete čekat třeba příště :D
A burčákovat se svou vzácnou návštěvou jsem původně chtěla i dnes, ale celodenní chození mě tak zmohlo, že jsem už na nic dalšího neměla síly a musela Téru a Fílu opustit u Prateru, kteří si tam poté dali pravý šnicl. Takže jsem ráda, že si pochutnali a nezůstali plakat někde v koutě pod Vídeňským kolem, protože jsem je opustila.
Ale v dnešním článku vám chci povykládat o tom, kde jsme byli dnes...
Naschmarkt (naschen = mlsat, Markt = trh) je proslulý trh a zároveň největší městské vídeňské tržiště, plný stánků se všemi možnými dobrotami z celého světa, hospůdek a restaurací, pekáren i vináren. Na délku má přes kilometr a půl a každou sobotu je to tu bohatší ještě o bleší trh, kde seženete cokoliv. A když říkám cokoliv, tak myslím všechno od ovladačů k televizi přes staré porno a oblečení různého původu i stupně opotřebení až po nádobí, šperky, ale i nevkusné sošky, staré pohlednice a nábytek.
A kdyby se někdo z váš dříve či později do Vídně chystal a toto sympatické místo ještě neznal, vyrobila jsem pro vás tento vysoce umělecký plánek, jak se tam dostat. Vyznačila jsem Stephansplatz, protože to je snad místo, kde se pohybuje každý turista. Růžová je Kärtner Strasse a dole už je Naschmarkt, zu Fuss jste tam za pár minut, od Opery je to jen co by Mozartovou koulí dohodil. 
Vypravit se tam můžete kdykoliv, jen ne v neděli, protože v neděli se nedělá. A to v Rakousku platí doslova, nekoupíte si třeba ani rohlík nebo mlíko v supermarketu, a na procházení nákupních center taky zapomeňte. (a běžte třeba na kolo nebo do parku!)
Ale cestu už máme, tak teď se můžeme v klidu projít a nasávat tu atmosféru (i burčák) a všechny možné vůně (v oddělení mušlí a ryb spíš smrady..)
 Stánků se sušeným ovocem a oříšky všeho druhu jsou tam desítky..
Tyhle wasabi oříšky sice pálí jako čert, ale to je přesně něco pro mě!
 Stejně tak narazíte na všechno možné exotické ovoce..
 A pomálu tam není ani sladkostí a různých cukroví, buchtiček a koláčů..
 A v každém druhém stánku prodávají i humus, který se ve Vídni pomalu ale jistě stává mým nejmilejším jídlem. Takže se nenechte zmást ne příliš lákavým názvem, je to sakra dobrý!
 A další věc, která je tam všude - koření!

Sáček většinou za cenu kolem 2 Eur, a seženete tam jakékoliv, na jaké si vzpomenete. Já si tam asi ještě zajdu pro směs na špagety Aglio olio, kterou jsem tam z nějakého nepochopitelného důvodu nechala.
A moje milovaná sušená rajčata!
 Naschmarkt je opravdu mezinárodní, nebudete zklamaní ani pokud budete mít chuť na řeckou, tureckou, nebo třeba japonskou a ruskou kuchyni.
 A i pro milovníky sýrů je to hotový ráj...
Podobný sýr jsem měla z brněnské Gran Moravie, a věřím, že tyhle budou minimálně stejně výborné..

Hodně mě lákaly taky nakládané sýry, plněné cukety a lilky nebo ořechy se sýrem, na které narazíte taky všude. A lákaly mě i plněné olivy, přesto že je nejím :D
 A stejně jako mám ráda humus mi chutná i falafel. Pochází taktéž z arabské kuchyně, a stejně jako humus je připraven z cizrny.
 A právě falafel s humusem v tortille byl i náš dnešní oběd,  který jsme si dali přímo na trhu. Zasytilo to pořádně, moc jsem si pochutnala, a 4.50 Euro je na Vídeň a oběd dost dobrá cena (víc stojí i jídlo ve školní menze).
A moc mě lákaly i všechny arabské sladkosti a myslím, že příště se mnou nějaká ta baklawa odejde.
Výborně vypadaly i italské čerstvé těstoviny všech druhů, včetně plněných tortellini nebo raviol.
A teď už se dostáváme k tomu nejlákavějšímu - Sturmu neboli burčáku!
Původně jsme měly s Térou v plánu dát si alespoň jeden kelímek na místě a ani nám nevadilo že bylo teprve před polednem (i když Filip možná nějaké výhrady měl :D)  Nakonec nás ale nalákal oběd a z burčáku nějak sešlo, i když musím přiznat, že pár minut jsme strávili zaseknutí před litrovou lahví s litr-je-skoro-levnější-jak-kelímek úvahou a nechybělo moc a už bychom si to tam vesele popíjeli :D Nakonec jsem tedy burčák na Naschmarktu ještě neochutnala, ale to se napraví, protože v poslední době tam jsem pečená-vařená.
 A je libo třeba klobásku z divočáka?
(ehm...no tak ne, taky mě zrovna ubohé prasátko neláká :D)

 Ale nějakou tu sušenku nebo cukroví bych si dala mnohem radši..

 A ještě kromě obchůdků se zdravou výživou, čerstvými rybami i krevetami nebo japonskými a asijskými potravinami tam mají i mé milované Chai latté! Buď celou pixlu a nebo malé, akorát na jednu porci, sáčky.
(Ale levněji to tak jako tak seženete v Bille Corso, kousek od Stephandomu.)
A v ruském stánku vám může pirožky nebo boršč naservírovat třeba nefalšovaná Marfuška..
A teď už přejdeme na blešák...
Podle výrazu soudím, že se tam Terce líbilo :D
 A nevkusného ošklivého semišového mopsíka jsem si vyfotit samozřejmě neměla!
Jak si chudáci Téra s Fílou za ty dva dny všimli, pro tyhle stvoření mám slabost, a nechápu, jak jsem mohla odolat tomu buldočímu pyžamu v Primarku! tap tap tap tap!
 Šperky, brože, cetky a pravé i nepravé (to spíš) zlato..
 A vkusná dekorace na každém kroku!
Téra ve svém živlu..
 A tím prohlídka končí!
Takže návštěvu Naschmarktu můžu jen doporučit, má to tam svoje kouzlo, a s prázdným žaludkem jen tak neodejdete :)
Tschüs!