Hezký den!
Ne, nebojte, nebudu sem psát podrobný jídelníček a tak důležité věci, jako jestli jsem měla ve středu svačinu v 10:30 nebo 11:02 a jestli to bylo musli nebo musli. A jestli byly plátky šunky dva, tři a půl a nebo jestli jsem do sebe narvala celé balení.
Jen vám představím, díky čemu jsem tady živá a na čem si pochutnávám, ale žádné Sacher dorty a kila Wiener Schnitzelů nečekejte (jsem chudé děvče z východu :D).
To jsem se tak jednou rozhodla, že si půjdu zase večer zaběhat, kolem Dunaje a Dunajského kanálu, který mám hned pod okny kolejí. Je tam nádherná cyklostezka, no lepší podmínky pro běh si ani představit neumím (někdy to musím vyfotit, ať se můžete kochat se mnou :D). A tak jsem si chtěla dát svou obvyklou k-mostu-a-zpátky trasu, takže nějaké 4,5 kilometry, což mi zabere kolem půl hodiny (to, že jsem lemra co nic neuběhne si nechte pro sebe, děkuji :D). To bych si to ale nesměla rozmyslet - nakonec jsem se rozhodla, že poběžím na druhou stranu, kde jsem ještě nebyla. Ze začátku jsem byla nadšená, viděla jsem druhou část Dunaje, veliké mosty i lodě a v pozadí "mrakodrapy", až jsem doběhla k jednomu nákupnímu centru, o kterém jsem ani netušila, že tu je (dobré vědět :D). Tam jsem, oslněna tou září všemožných obchodů úplně změnila směr, ale to mě nijak nerozhodilo, protože jsem si stále myslela, že vím kam běžím. Až jsem doběhla na zastávku, která je úplně na opačné straně, než jsem si myslela, kde jsem. A tím začalo moje bloudění (nutno dodat, že už byla tma jako v pytli) - ale naštěstí mě po nějaké chvíli zachránila teplárenská věž, která byla vidět z dálky, od které už jsem trefila.
A tak jsem díky svému orientačnímu (ne)smyslu a schopnosti ztratit se kdykoliv a kdekoliv uběhla svůj malý rekord, 8 a půl kilometru. Vím, že pro hodně z vás to je úplný nic, ale já jsem ze sebe měla radost (plác plác po zádech), protože jsem si nikdy nemyslela, že vydržím přes hodinu běžet.
A to je ten den, kdy jsem si znovu oblíbila běh (ťuk ťuk na dřevo, nechci to zakřiknout :D).
Tak, to byla malá odbočka, a teď už k tomu jídlu.
Z výběru rakouských supermarketů jsem opravdu nadšená a nejradši bych jen jedla a jedla, od rána do večera, abych to všechno ochutnala hned, od čokolád přes pečivo až po sýry :D
Snažím se tady ale trošku šetřit, tedy samozřejmě ne v tom smyslu, že bych nejedla (haha to u mě nehrozí), ale spíš se snažím lépe hospodařit s penězi a nakupovat s rozumem. A je tady Primark,žejo A taky si jídlo většinou spíš připravuji sama a nosím s sebou, místo toho abych si ho kupovala ve městě a nebo chodila do menzy, která je tady pro chudé děvče z východu drahá poměrně drahá. I tam ale někdy v budoucnu zajdu, ať mám přehled :D Ale někdy si pak klidně koupím něco dražšího ve Starbucks, nebo mám v plánu si občas zajít na dobrou snídani na nějaký ten dortík, nebo si něco dobrého koupit v bistru/ restauraci - prostě si občas dopřát i něco, co si třikrát denně dávat nemůžu. No a taky je potřeba se socializovat, a k tomu nějaká ta sklenička dobrého pití patří :D Některá jídla tady vyjdou o trošku dráž - třeba čerstvé pečivo, zelenina nebo ten alkohol, ale něco vyjde naopak úplně nastejno nebo nepatrně levněji, jako u nás.
Všechny výdaje si zapisuju do deníčku, abych měla přehled, a když jsem to po týdnu ukázala rodičům, moc jsem pochválena nebyla a bylo mi nařízeno dopřát si víc :D A taky jsem, asi z obav, abych se nevrátila jako kost a kůže, dostala zásoby jídla - třeba moje oblíbené sýry (jeden 400g padl tak rychle, že bych se asi měla trošku stydět), burákové máslo (měla bych se stydět podruhé), domácí musli nebo moje oblíbené knackerbroty Cornies, které jsem už doma měla a nikdo by se jich tam neujal :D
Za tu (krátkou) dobu co tu jsem, vypadal můj jídelníček přibližně takhle - ne že bych to nějak plánovala, ale většinou to tak vyplynulo. (ooooo ta fantazie!)
Snídaně : ovesná kaše nebo musli s jogurtem a třeba banán, kafe a čaj, někdy navíc kousek čokolády
Svačina ve škole: musli, které si nosím v krabičce a bílý jogurt
Oběd : kuskus s kukuřicí a sýrem nebo tofu, nebo celozrnné pečivo se šunkou a sýrem, nebo třeba hummus a pečivo
Odpolední svačina : někdy třeba jen kafe, jindy naopak něco sladkého - kousek čokolády, opět musli s jogurtem nebo třeba jablko, sušenky a pořádná porce máslíčka :D
Večeře : vždycky nějaká ta zelenina a buď cnackerbroty nebo celozrnné pečivo s Philadelphií a k tomu šunka nebo sýr. A nebo místo toho hummus nebo tzaziky.
Druhá večeře : Samozřejmě že nejím večer jen jednou, ale něco do té pusy cpu pořád :D V tomhle případě třeba jablko a lžíce lžička burákového másla, sýr a okurka nebo bílý jogurt. (A občas i nějaká ta zmíněná sklenička :D)
Takhle to asi vypadá jako hrozný stereotyp. No....a on to vlastně stereotyp je :D Ale zatím mi to vyhovuje a třeba po takovém mase nebo těstovinách se mi zatím nestýská, ale až ten čas přijde a pak se budu muset odhodlat k tomu, strávit nezbytně nutný čas v té depresivní společné kuchyňce, kde se sama bojím :D
O mých začátcích jsem už psala, jak jsem neměla ani talíř, skleničku nebo sůl, ale všechny tyhle věci jsem si rychle nakoupila, a už zase můžu jíst jako člověk, normálně z talíře a normálně chutnající jídlo :DVe Sparu jsem si koupila uzené tofu (za 2 eura) a výborné rýžové mléko (za 1,30 euro), které jsem si dávala do ovesné kaše a nebo ho pila jen tak, protože to byla opravdu dobrota. A hned zítra běžím pro další!
Tady už je kuskus v akci, můj nejlepší kamarád, a tak bez něj nemůžu být ani tady :D
A opět ta samá kombinace s tofu...
Bez jogurtu ani den!
A ochutnala jsem i kozí (ze Sparu za 0,6 euro, a měli i ovčí). Chutí mi to trošku připomínalo kefír, byl lehce do kysela, ale jinak se to nijak zvlášť od klasického jogurtu nelišilo...
A tady další, nefotogenická ale o to více dobrá snídaně. Ovesná kaše, semínka, med a máslíčko.
Výborné, celozrnné a nijak nepřeslazené sušenky (balení za 2 Eura). Ideální ke svačině třeba s jogurtem, nebo jen tak, ke kafíčku. A nebo bez kafíčka.
A můj velký obědový oblíbenec, tady zrovna odpočívá na lavičce na školním dvorku :D
Hummus z Billy (za 2 eura) a celozrnný rohlík, který se mazaně schovává v sáčku s trefným nápisem "Mm
mm!"
A další oblíbenci, (t)zaziky, které si dávám večer třeba se zeleninou, a dobrý lisovaný celozrnný chléb na školní svačino-obědy.
Nejvíc jsem si ale oblíbila tenhle celozrnný "bílkovinový" chleba. Nejen, že mi opravdu moc chutná, ale je to takový malý zázrak :D Nevím čím toho dosáhli, ale obsahuje jen malé množství sacharidů (na rozdíl od běžného pečiva), ale o to více bílkovin, a ty jdou přeci na svaly!. Jeden plátek má celých 11g bílkovin, takže jako nějaká proteinová tyčinka :D
No a chodím si pro něj do Billy, balení za něco málo přes Euro.
Tady je to zmiňované máslíčko - koupené sestrou v Berlíně (jako suvenýr pro hodnou sestřičku Markétku:D), dovezené až po týdnu, protože v kufru na něj nebylo místo. A jak není místo pro máslíčko, tak to je co říct!
Jedna zasloužená odpolední svačinka - musli, jogurt, a dietní porce burákového másla :D
Výborné a ne tak úplně obyčejné knackerbroty z Billy (za 2 eura), celozrnné, se sušenými rajčaty a mozarellou. Omnomnom!
A už se dostáváme k večeřím (což znamená, že tenhle nekonečný článek budete mít za sebou :D).Tady například celozrnný chleba, Philadelphia a sýr, a k tomu paprika za nekřesťanské peníze :D
A opět skoro ta samá variace..
A Cornies, ještě jako památka na sladký domov :D
...a velice originálně ještě jednou.
Aby toho zdravého jídla nebylo až moc, je potřeba to i něčím vyrovnat.
A to třeba....takhle!
A pak že je v Rakousku všechno drahé - tohle je cena za koktejly, na kterou se nalákat nechám :D Měla jsem ale štěstí, že je barman docela šidil (i když při dělání kamarádčina cuba libre mu ruka pořádně ujela), jinak bych se asi špatně dostávala na koleje :D I přesto mi ale ráno nebylo zrovna nejlépe, ani ne tak kvůli alkoholu, ale kvůli mému výbornému nápadu míchat piňa coladu, mojito, cosi přeslazeného z asi 7 přísad, malibu s džusem atd. No prostě to k sobě ladilo, a ráno mě docela bolelo břicho. Dobře ti tak, čuně jedno!
A jedna Milková krasavice na závěr - chtěla jsem si koupi jen klasickou Philadelphii k pečivu, ale když se koupily dvě, bylo to levnější. No tak jsem přeci neměla na výběr!
Její velký den ale teprve přijde, už teď jsem si ale jistá, že nám spolu bude dobře než ji zlikviduju rychlostí blesku!
A sladká tečka na závěr. Padla za 3 dny, ale to jen proto, že jsem se musela ovládat a trénovala svou rádoby silnou vůli, jinak by bylo po ní spíš za 3 minuty.
A to je pro dnešek všechno, mějte se hezky a příště to bude zase z úplně jiného soudku :)
0 komentar:
Posting Komentar