Vídeňský průvodce : tentokrát na žlutém kole

Hezký den!

Tak vás zdravím z upršené a šedivé Vídně, zabalená v peřině s horkým čajem. 

Je to tak, už i mě skolila nějaká nemoc (ne, není to rýmička:D), mám teplotu a pořád je mi zima. Bohužel si ale nemůžu dovolit zůstat jen tak v posteli protože školní povinnosti mě stejně neminou. Původně jsem chtěla jít poznávat další krásy města (a taky krásy obchodu Forever 21 :D), ale to bych nakonec nešla tak jako tak, protože na tenhle déšť je i můj červený deštník krátký. Žádné paraleny ani jiné léky tady sice nemám, ale musím říct, že taková čokoláda Lindt s roztomilým nápisem "Hello, my name is Cookie cream, Nice to sweet you!" dokáže někdy pomoct lépe než celé platíčko léků. Věřte mi, testováno na lidech! :D

Do čtvrtka už ale musím být zdravá jako rybička, protože bych moc ráda šla na jednu velkou párty v hippie stylu a v pátek už  tu budu mít návštěvu <3

To byl ale jen krátký litovací odstavec (takže očekávám slova lítosti a tabulky čokolády k tomu!) a radši půjdeme dál a povím vám o tom, jak jsem trávila jedno hezké odpoledne, když ještě svítilo sluníčko, bylo teplo, a kolem mě nekroužila žádná chřipka.

Jak asi víte, před odjezdem do Vídně jsem dlouhé měsíce cvičila hodně intenzivně - na fit boxu, TRX nebo hodinách body stylingu jsem byla téměř denně, neskutečně mě to bavilo a ráda jsem na sobě pracovala a zlepšovala se. To se ale pochopitelně s mým příjezdem do Rakouska změnilo, jak proto, že jsem ze začátku na nějaké cvičení neměla ani čas, ani pomyšlení, tak i kvůli tomu, že tady si jako chudé děvče z východu takovou neomezenou permanentku, kterou jsem byla rozmlsaná v Brně opravdu dovolit nemůžu. (a jednotlivá lekce za 10 euro? ehm...)

Nějaké větší cvičení v pokoji o rozměrech 2x2 metry taky nepřipadá v úvahu, nehledě na to že těmi lekcemi jsem nasadila laťku hodně vysoko a nějaká Jillian už by mě teď opravdu neuspokojila (a její Cardio kick box, který jsem dříve ráda cvičila by mi teď připadal spíš jako nějaká parodie). Je mi jasné, že o nějakou fyzičku nebo trochu svalů přijdu, ale jela jsem sem kvůli úplně jiným zážitkům a zkušenostem a neměnila bych. 

Protože ale ani tak nechci, aby se ze mě stala nějaká líná knedla, snažím se alespoň několikrát týdně hýbat. Za ty dva týdny jsem tu zatím byla 7x běhat, hodně chodím pěšky, přibližně 5x do týdne cvičím na břicho podle youtube a k tomu dělám denně tak 50 klasických kliků (bohužel ne v kuse, v polovině si musím na pár sekund oddechnout :D) a pár tricepsových o židli, protože měkké ruce jsou hnus abych úplně nevyšla ze cviku.

Za dva týdny mi začne jednou týdně body styling v rámci školy, a až se ještě více ochladí a nebude možné běhat venku, koupím si permanentku do fitka, které mám poblíž a měsíc by tam měl být údajně za 20 euro - sice to nebudou mé oblíbené lekce, jen klasická posilovna, ale párkrát do týdne bych tam tak jako tak ráda (i nerada) zašla. To je ale prozatím všechno a nemám v plánu to nějak moc řešit, víc se zaměřím spíš na to ostatní, co mi Vídeň nabízí.... a až se po půl roce vrátím do Brna, s radostí se do toho fitboxového kolotoče zase vrhnu :)

A jedna z těch skvělých možností je o právě jízda na kole. Protože jen málo co je pro Vídeň tak typické, jako kolo (a teď výjimečně nemyslím to v Prateru). Podmínky jsou tady pro to výborné, celé město je protkané hustou sítí cyklostezek, po kterých se dostanete jak do centra, tak až za město k vinicím a lesům. Chodníky jsou téměř vždy rozděleny na dvě části, jedna pro chodce a druhá pro cyklisty, a když tomu tak výjimečně není, je vyznačený pruh pro kola přímo na silnici. Proto se není co divit, že hodně Vídeňáků jezdí na kole i do práce nebo na nákupy - často je to rychlejší, příjemnější.... a taky ekologické, na což si tady hodně potrpí. 

A v tomhle ohledu je i velkou výhodou to, jaká je Vídeň placka, na kopeček tady narazíte jen stěží :D

Pokud nemáte svoje kolo, můžete si ho půjčit v jednom z mnoha "City Bike" stojanů. Po celém městě jich je kolem stovky a funguje to tak, že se nejprve zaregistrujete - buď předem online nebo až na místě u stojanu, vyplníte nějaké údaje jako je adresa, jméno atd. a založíte si tam profil se jménem a heslem. Vložíte kreditní kartu (občas to ty naše české nechce..), ze které se vám potom odečítají peníze nebo záloha 600 Eur, pokud byste se rozhodli kolo ukrást :D První hodina je zdarma a každá další za Euro, což je myslím fajn. Až už se vám nebude chtít jezdit, jednoduše kolo vrátíte na jakýkoliv stojan, je to opravdu na každém kroku.

Já jsem se pro projížďku rozhodla v neděli, abych si alespoň trochu vyčistila hlavu od učení a vyvenčila se. A tím jsem vlastně splnila i nějaký ten pohyb, prostě 2 v 1 :D

Skoro celou cestu jsem jela na cyklostezce podél Dunajského kanálu (kam chodím i běhat) a pořád jsem si musela říkat, jak je ta Vídeň krásná...

A protože jel i pan Nikon, můžete se teď se mnou projet i vy :)

Jedno z mých oblíbených míst - pohled z mostu na teplárnu ve Spitellau. Podél obou břehů opět vede....velmi nečekaně...cyklostezka.

Občas tu potkáte i nějakou tu výletní loď...a některé mají plavbu spojenou i s pojídáním šniclů :D

A řekli byste, že tohle je focené v hlavním městě, jen pár metrů od velikého zábavního parku?

Podél celé cesty ve středu města jsou posprejované zdi. Nejsem si jistá, ale řekla bych, že v těchto místech je to legální...

...protože jinak by tady asi těch umělců takhle za bílého dne nebylo několik desítek (snad :D )
Možná byste čekali jen samé mladíky okolo dvaceti let, ale několikrát jsem se sprejem v ruce potkala i postarší pány, kteří padesátku už dávno oslavili. Asi jedni z prvních průkopníků graffiti éry :D

Po cestě jsem narazila i na pamětní desku architekta Hundertwassera, který se však narodil jako Stowasser. No však už podle těch staveb je jasné, že tenhle chlap prostě normální nebyl :D (ale o tom zase někdy příště :)

Na jednom mostě jsou zámky zamilovaných, tak jako třeba v Paříži (kde mi bylo řečeno, že se zámkem radši počkáme, protože pak bychom se museli už rovnou vzít :D ), i když tam je ten most obalený poněkud více :D 

A nohy (nebo spíše gumy žlutého kola) mě zavedly až do Prateru.
Ve Vídni jsem sice už dva týdny, ale podívala jsem se sem až teď, jsem to ale ostuda! Každopádně doufám, že teď už toho času bude víc a stihnu si projít celé město, včetně všech možných obchodů, kaváren a možná i nějakého toho muzea...

O Prateru ale udělám ještě speciální článek, protože se tam chystám i právě na slavné Obří kolo, ze kterého je parádní výhled na celé město. Na různé kolotoče a atrakce sice už moc nejsem, ale stejně si to tam vždycky ráda projdu (a poslechnu si hysterický křik :D). Prater však není jen zábavní park, ale zejména veliký kus zeleně, plno stromů, jezírko, dětská hřiště, hospůdky, skate park a mnoho dalšího, zkrátka ideální místo, kde trávit volný čas :)

A na závěr propracovaná fotka vysoké umělecké kvality, aneb má blonďatá maličkost ve sportovním oblečku,.
Protože to je přesně to, po čem vaše srdce toužilo, nemáte zač!

Tak se mějte krásně, litujte mě a ... jeďte do Vídně! 

P.S. Otázka úplně mimo téma, ale....neměli jste někdo ve Starbucks "Matcha green tea latte"? Docela mě to lákalo, protože jsem si pod tím představila něco na způsob mého milovaného Chai Tea Latté, ale neměla jsem odvahu :D