Předsevzetí a plány do roku 2015

Za chvíli to začne.
Za chvíli budou všichni otravovat s novoročními předsevzetími.
O tom, jak zhubnou. Jak začnou cvičit (radši nezačínejte, kdo se pak má celej leden a půlku února tlačit ve fitku!). Jak přestanou dělat všechno na poslední chvíli. Stará známá písnička.
A protože za chvíli budou s těmi předsevzetími otravní úplně všichni, chci být otravná první! (no dobře, ve skutečnosti píšu proto, že bych měla napsat 5 esejí a bakalářku, a hledám záminku jak to oddálit).
Na to, abych si plánovala, jak od prvního ledna začnu hubnout a jíst 100% zdravě jsem asi stará. A taky dost moudrá (hohooo) na to, abych věděla, že něco takového ani nechci. Rok 2015 jako rok bez čokolády? Proboha ne!
A proto jsem sepsala své, ani ne tak klasická předsevzetí, jako spíše plány, co bych chtěla v následujícím roce udělat. A taky to, co MUSÍM udělat.

1) Blondýna studentka
Plán je následující : Pohnout zadkem a napsat bakalářku. Dokonale smysluplnou a působivou. Následně zazářit u státnic, vybrat si na jakém oboru pokračovat na magisterské studium, okouzlit všechny u přijímaček a dostat se tam s prstem v nose! Tak!
To je ideální scénář.
Ale radši nebudu předbíhat, přeci jen jsem se ještě nedostala ani do jarního semestru, všechny zkoušky čekají na leden, a pořád ještě můžu být ze školy vyhozena. (vyhazují mě každý rok, abyste věděli...)
2) Blondýna bohatýr
No dobře, zatím opravdu nejsem v situaci, kdy bych si někde mohla diktovat výši platu.
Vlastně bych byla i moc ráda, kdybych dostala nějakou práci zadarmo.
Ale takovou stáž, která mi k něčemu bude, bude se mi hodit do budoucna a v životopisu to bude zářit jako diamant.
Brigády sice mám, nejsou placené špatně, ale maminka má (vždycky!) pravdu - na to abych dělala hostesku je mě opravdu škoda (a taky nesnáším lidi!). A tak posílám životopisy, i když čekání na odpověď se podobá spíše čekáni na Godota. Snažím se vtírat kam se dá, motivační dopisy píšu ostošest, a když mi budete pořádně držet palce, třeba se na mě v novém roce usměje štěstí a někdo mě bude chtít za ženu. 
Protože jak říkal mistr James Bond - naděje umírá poslední! (no dobře, bylo to spíš Dnes neumírej, ale tak....:D)
3) Blondýna a IKEA
Kdyby se na mě štěstí náhodou usmálo více, než si umím představit, a já bych práci sehnala - dokonce placenou a první pořádnou, první kam by mířily mé kroky s první výplatní páskou by byla IKEA, kde bych nakoupila bílou sedačku (pro prase jako já ideální!), bílé skříně, barevné polštářky a petstotisíc doplňků, a přiblížila se tak vlastnímu bydlení.
No dobře, abych nekecala, první, co bych udělala okamžitě poté, co bych se osamostatnila by nebyl nákup skříně, ale pořízení mini mopse!

4) Blondýna a červený kufřík na kolečkách
Jestli něco dělám opravdu ráda, je to skládání spodního prádla, zubní pasty a šatiček do červeného kufířku.
Ani ne tak kvůli balení samotnému, to je ve skutečnosti pořádná otrava plná sprostých slov, ale proto, že sbalený kufřík vždycky znamená nějaký krásný výlet. A já bych nejradši výletovala celý rok!
Kam mám rozhodně v plánu vyrazit v roce 2015 je Budapešť! Je to blízko, není to drahé, a já jsem tam navíc ještě nikdy nebyla.
Kam to bude v létě o prázdninách ale zatím vůbec netuším. Moc ráda bych se podívala znovu do Španělska, za teplem, sluníčkem a sangriou. A nebo znovu do krásné Anglie plné červených cihel. Nebo do Berlína. Do Mikulova a Vídně po stopadesáté. A Paříž je taky kouzelná...A nebo třeba někam, kde jsem doposud nebyla, směrem na Sever.

5) Blondýna upocená
Plánovat si, že od Nového roku začnu cvičit opravdu nemusím, to bych byla docela tragéd, a jen málo věcí je pro mě tak samozřejmé, jako že si skoro každý den hodím sportovní oblečky do růžové tašky.
Čemu bych se ale ze sportu chtěla od Nového roku věnovat naplno je crossfit.
Zatím se spíš tak oťukávám (doslova, modřiny jsou toho důkazem:D), na klasické crossfitové lekci jsem byla zatím jen párkrát a teď chodím na přípravný kurz, který má celkem 8 lekcí, a v každé se probírá jiná technika, mrtvý tah, dřepy, ketellbelly, vzpírání, nebo třeba stojky, ze kterých mám hrůzu a děsím se dne, kdy budu muset být hlavou dolů a křičet, že spadnu a umřu!.
A baví mě to moc, i když jsem tam ze všech nejčervenější a nejpomalejší. No, alespoň je v čem se zlepšovat.
A aby toho nebylo málo, někde jsem ztratila soudnost, a hned na 10. ledna jsem se přihlásila na první závody v rámci Crossfit parku. No, už se těším, jak vám budu psát článek s názvem Jak jsem byla poslední.
6) Die Blondine a блондина
Tohle už je klasické předsevzetí, a něco mi říká, že si ho nedávám poprvé.
Ale je to opravdu potřeba.
Musím se zase více věnovat jazykům, oprášit a hlavně pořádně vylepšit němčinu, a více se snažit i v ruštině, kterou jsem si zapsala jako nepovinný školní předmět.
V tomhle jsem ale hrozná, to je vždycky milion plánů, jak začnu číst v němčině, každý den se kouknu na nějakou gramatiku, filmy si budu stahovat jen německy, nakoupím miliony učících sešitů.....a nic. Skutek utek a já lenoším jako obvykle.

7) Blondýna plánovač
Tohle jsou spíš takové plány, u kterých pořád nejsem úplně rozhodnutá, ale přemýšlím o tom docela často.
Tím prvním z nich je nějaká zahraniční praxe, přes léto, jen na pár týdnů, třeba přes Aisec, protože vyjet takhle někam na delší dobu mě pořád láká. A je jedno, jestli by to byla třeba Indie nebo "jen" něco evropského.
A tím druhým je trenérský kurz. O tom přemýšlím už dlouho, a stále mám dost PRO i PROTI.
Na jednu stranu by se mi to hodilo, přeci jen sportuji už pěkně dlouho a prakticky pořád, a tak bych konečně měla jistotu, že všechno dělám správně a nijak si špatným provedením neškodím. A později bych se o to třeba mohla dělit i s ostatními (kdo by ke mně chodil cvičit? Ruku nahoru! :D).
Ale na druhou stranu, přijde mi, že je toho v dnešní době strašně moc, trenér může být za dva měsíce úplně každý, i pokud ještě před týdnem byl tak línej zadek, že se nedonutil jít ani běhat. Každá druhá slečna teď chce být bikinka, všichni jsou děsně #fitness, sacharidový vlny kam se podíváš....a to já nechci. Tak nějak se podle mě vytrácí, že cvičit by se mělo hlavně pro to, abychom se cítili dobře, měli ze sebe dobrý pocit....a jasně, i dobře vypadali, ale neměla by to být jen jediná priorita, vyrýsovat se až na kost. Tak si říkám, jestli to má vůbec smysl, když bych do toho nešla s tím, že bych splňovala představy dnešního fitness světa se suchou rýží a bílkama na vodě.

A jaké jsou vaše plány?
Co byste si rádi splnili? A co v roce 2015 rozhodně musíte udělat?