Je 7:45 ráno. Sedím na tmavé školní chodbě. Ještě není ani otevřená školní kavárna, abych si mohla dát hrnek čaje. Vedle mě si sedl nějakej kluk. Dlouhý mastný vlasy v culíku. Pořád na mě kouká a mám strach, aby si nechtěl začít povídat. Tak soustředěně koukám do počítače jsem-strašně-zaneprázdněná pohledem.
Minulý týden ve středu touhle dobou jsem ale ještě spala.Kdysi jsem bývala největší ranní ptáče, ale teď se občas měním spíše v medvěda (a ano, i ty zásoby na zimu jsem si udělala:D).
Venku byla ještě trochu tma a šedivo, a hlavně pořádná zima. Jinak bych klidně spala dál, ale to by byla škoda, když mě čekal další hezký den ve vánoční Vídni. A pořádná snídaně!
Pro tu jsme si zašli do pekárny přímo pod naším hotelem.Čerstvé voňavé a sladké pečivo se po ránu prostě ničemu nevyrovná (a pro toho vetřelce se šunkou nemám pochopení!).
Pudingová taštička a Korncroissant. Moje nejoblíbenější pečivo z pekárny Der Mann, o kterém mám podezření, že ho minulý rok pekli jen kvůli mně. A k tomu vánoční "Winterzauber" jogurt s madlemi a kokosem z nedaleké Billy.
A pro pána oříškový šnek a dospělácké mlíčko.
Po snídani jsme se šli projít. Bydleli jsme v docela v centu, jen pár minut od Rathausu a vídeňské univerzity, kam jsem se chtěla jít znovu podívat. I když tentokrát už (bohužel?) bez sešitu v tašce.
A potom jsme se šli projít opět k Rathausu, tentokrát za světla, ještě jednou si lépe prohlédnout všechny ty vánoční ozdoby, kýče, dobroty.....a nedobroty. Třeba při pohledu na tuhle obří kremroli se mi málem udělalo špatně. Pro někoho, kdo nesnáší šlehačku je to představa přímo děsivá :D
Ale sama se divím i tomu, že jsem si nedala ani jeden banán v čokoládě...Ani v bílé!
No nevadí, napravím to v Brně na Moraváku, za poněkud sympatičtějších pětatřicet.
A odolala jsem i lákavým horkým čokoládám, za což si teď nadávám. Blbá blbá blbá blondýna!
Potom jsme zašli nakoupit nějaké maličké dárky do Forever 21 a pak (protože jsem prý zase potřebovala cukr, tss! :D) jsme si odpočinuli opět v té velkokelímkové kavárně, kde jsem se po roce setkala s tím nejlepším vánočním bíločokoládovým cheesecakem s malinami a k tomu velké toffee nut latté.
A potom?
Můj oblíbený vánoční Spittelberg, trhy v malých kouzelných uličkách, kde to má obzvlášť za tmy kouzelnou atmosféru. Tu jsme ale bohužel nestihli, tak snad zase příští rok.
Chtěli jsme totiž stihnout ještě alespoň jeden punč v Museumsquartier, kde nejsou typické vánoční trhy, ale několik vánočních barů ve "sklenících".
Výhoda je, že si tu můžete uvnitř sednout na lavice s kožešinami, trochu si odpočinout a zahřát se něčím horkým. Třeba svařákem s Aperolem, který byl opravdu výborný.S Aperolem to mám totiž stejně jako s kokosem, jak se někde a v něčem objeví, okamžitě to musím mít!
Potom už nám jen zbývala menší procházka přes krásně osvětlené město...
Nakoupili jsme pár drobností domů (a mopsí perníčky už mám napečené:D). v nákupním centru Stadion se nacpali v asijské All you can eat restauraci, a pak už pro nás přijel žlutý kočár směr Brno.
Moc se nám domů nechtělo, ale naše nohy to docela ocenily.
A na závěr ještě jedna vysoce kvalitní fotka.Umění totiž není nikdy dost!
P.S. Je 8:23, nikdo si se mnou nepovídal, a já konečně můžu jít pro ten čaj, Juhuuu!
0 komentar:
Posting Komentar