Hezký den!
Možná si pamatujete můj článek o amatérských crossfitových závodech, kterých jsem se na začátku roku zúčastnila. V té době jsem měla za sebou crossfitových lekcí asi tolik, že by se daly spočítat na prstech jedné ruky i pokud bych přišla o malíček, když nepočítám začátečnický kurz na 8 lekcí, kde se všem základním skupinám cviků věnuje celá hodina - od ketelbellů přes hrazdu a stojky až po vzpírání.
No, zkrátka se teď dost divím, že jsem na ty závody vůbec vlezla, a to, že jsem to zvládla odcvičit byla jen náhoda (nebo spíš soucit organizátorů, že tam dali opravdu jen ty "nejjednodušší" cviky?), a třeba takové thrustery jsem tam dělala úplně poprvé v životě. A stejně tak by tomu bylo i kdyby tam bylo cokoliv jiného.
Zkrátka jsem byla jako reklama na začátečníka amatéra, a natrénováno neměla skoro nic, některé cviky neznala vůbec, některé jsme si projeli na kurzu s dřevěnou tyčí, a jen část "na ostro" s osou a zátěží.
A začátečník amatér jsem stále, ale protože je to dneska přesně měsíc, co jsem si koupila neomezenou permanentku do New Parku, rozhodla jsem se, že vám o tom napíšu víc. Za ten měsíc jsem trénovala opravdu intenzivně, v Crossfit parku byla přesně dvacetkrát, každý den si odnesla novou modřinu, a ráno kolikrát trpěla i při vstávání. Mnohokrát jsem chtěla zůstat ležet na zemi a místo dalších angličáků tam radši umřít, stokrát jsem se chtěla tou železnou tyčí praštit do hlavy a omdlít, jen abych už to měla za sebou, párkrát mi něco teklo přes obličej a nevím, jestli to byly slzy bolesti nebo pot (no dobře, když jsem se šikovně praštila osou do nosu, asi mi vyhrklo spíš to první:D)......a všechno to stálo za to!
Občas se mě někdo zeptá, co to ten crossfit vlastně je.
A odpovídám různě.
Když se babička ptá, kde zase Markétka je, mamka jí do telefonu řekne, že je zase na nějakým cvičení. A babička pak má asi radost, že pokračuju v jejích stopách a chodím hopsat do Sokola.
Když se mě zeptá někdo, kdo zná alespoň nějaké druhy sportů, přirovnám to ke kruhovému tréninku, ale s větší zátěží. A nebo řeknu že pod crossfit spadá vlastně cokoliv, od kruhů a hrazdy přes cviky s vlastní vahou až po veslování.
Ale ve skutečnosti je to asi nějak takhle....
Zaprvé je to sport neskutečně komplexní a různorodý, a dělá se to ve speciálních tělocvičnách vybavených přímo na crossfit, případně v klasických posilovnách, které tomu mají přizpůsobené prostory a hlavně crossfitovou klec, čili hrazdy různých výšek a k tomu taky gymnastické kruhy, případně i veslovací trenažér. A používá se i řada pomůcek - ketelbelly různých vah, železné osy, kam se přidávají různě těžké kotouče, dřevěné bedny na box jumps, medicimbaly, činky, švihadla, nebo třeba i veliká pneumatika od traktoru...
Každá lekce vypadá jinak, ale struktura bývá podobná.
Na začátku je rozcvička. Ta je někdy pohodovější, jindy horší, třeba v kombinaci různých hnusných cviků jako angličáky neboli burpees.
Potom trénujeme techniku některého ze základních cviků, často je to něco ze vzpírání nebo třeba na hrazdě, a poté se to zařadí do menšího několikaminutového workoutu. A nebo trénujeme maximální váhy, které u určitého cviku zvládneme.
A potom přichází na řadu hlavni WOD (workout of the day), který je pokaždé jiný, ale po celý den se v New Parku cvičí ten stejný, ať už přijdete v 6 ráno nebo v 8 večer. Někdy to předem vymyslí jeden z trenérů, a nebo to jsou často WODy z různých crossfitových soutěží.
A WOD může mít různé podoby, buď jako AMRAP (as many rounds as possible, kdy se snažíte za daný čas stihnout co nejvíce kol), a nebo je předem daný počet cviků, který prostě musíte dokončit, ať to trvá jakkoliv dlouho. A vždy to bývá složeno z různých prvků, které se v crossfitu opakují.
angličáky - prostě zlo seslané za zem!
veslování - vypadá to jako nic, že si jen tak jedete, ale dá to zabrat celému tělu.
box jumps - aneb výskoky na bednu, docela hnus.
double unders - neboli dvojskoky přes švihadlo. Ze začátku jsem s tím hodně zápasila, přeci jen jsem měla švihadlo v rukou znovu asi po 15 letech. A dlouho jsem nemohla přijít na to, od čeho mám ty šrámy na pažích i zádech, co vypadaly jako by mě podrápal vzteklej medvěd......no, používají se ocelová švihadla, a když to neumíte, sakra to bolí!
stojky, kliky ve stojce - aneb moje dřívější "spadnu a umřu" noční můra. Teď je mým největším osobním úspěchem, že se do té stojky u zdi vůbec sama dostanu a udělám tam něco jako pidi klíček. Ale o opravdové kliky a nedej bože i chůze? O tom zatím nemůže být ani řeč.
kouzla na hrazdě - kippingové (s rozhoupáním) shyby, toes to bar (visíte za ruce a snažíte se dát špičky k hrazdě) nebo třeba muscle up (vyšvihnout se až nahoru, tak že máte pánev u hrazdy) a podobně. Většina cviků pro mě zatím zůstává utopií, ale alespoň u těch shybů jsem se hodně zlepšila a místo tlusté gumy už je dělám s tenkou, a cítím v kostech (nebo spíš v rozedřených dlaních), že brzy už to půjde samo! #oslavnýtaneček
wall bally - hod medicimbalem o zeď a k tomu dřep. Často bych to taky ráda označila slovem hnus.
ketelbell swingy - to bych elegantně popsala jako houpání kulatou činkou :D
mrtvé tahy - aneb zvedání osy se zátěží ze země, z čehož jsem mrtvá i já
dřepy - klasické s osou na zádech, přední s osou vepředu na klíční kosti a ramenou (sláva modřinám!), overhead s osou nad hlavou...
snatch, clean, thruster, push press, clean and jerk - cviky ze vzpírání, kdy se zjednodušeně řečeno, různými způsoby dostává činka ze země nahoru (ano, popis jak od pravé blondýny!:D)
sit ups - oproti výše zmiňovaným procházka růžovou zahradou, tohle jsou jen nevinné sklapovačky.
A k tomu samozřejmě i nějaké ty výpady s kotoučem nad hlavou, běhání, obyčejné dřepy, nebo třeba lezení po laně...
zdrojA jak jsem na tom po měsíci já?
Na každé lekci bývám skoro nejpomalejší, nejčervenější a nejslabší (aneb "Market, ty sis ale vzala špatný závaží, tohle je tady pro děcka!"), když jsme třeba měli něco dělat ve dvojicích, musela jsem být sama (#foreveralone), protože jsem nezvládala mít naloženou takovou váhu jako kdokoliv z ostatních, ALE přesto odcházím z každé lekce šťastná, se skvělým pocitem a radostí z toho, že se pořád zlepšuju.
Protože když jste v něčem nejhorší, máte toho před sebou TOLIK, v čem se můžete zlepšovat, a každý den se vám tak povede něco nového, z čeho můžete mít radost. Prostě každodenní dávka radosti!
I takové věci, co jsou pro ostatní pokročilejší úplnou samozřejmostí mi hned dělají radost.
Třeba když jsem se poprvé sama dostala do stojky. Když jsem si na osu poprvé naložila velký kotouče. A hodila je nad hlavu. Když jsem poprvé udělala shyb s tenčí gumou. Když jsem zjistila, že na push press zvládnu 38 kilo. Když jsem udělala první dvojskok přes švihadlo (a začala mít tak záda zjizvený o trochu míň:D). Když jsem byla pochválená že mám na mrtvý tahy dobrou techniku. Když.......vlastně pokaždé, když to všechno zvládnu odcvičit!
A je to úplně odlišný od všech ostatních sportů, nebo od všech sálových lekcí nebo posilování ve fitku. Nehledě na to, že je to o level výš, než všechno ostatní, co se náročnosti týče.
Necvičit jen tak z povinnosti, něco si odšlapat na rotopedu aby se neřeklo, nebo si odjet tradiční tréninkový plán v posilovně, aby mi rostly svaly tady i támhle.
Tohle je úplně něco jinýho, vůbec nemyslím na to, jestli tím procvičuju zrovna tenhle sval a nebo jestli mi zrovna jinde zase zmizí tůček bůček, ale dělám to pro tu skvělou atmosféru, je tam vždycky skvělá parta lidí, což hodně vyhecuje a zároveň motivuje, a pokaždé si sáhnu na úplné dno, což je na tom nejlepší!
V crossfitu je totiž potřeba úplně všechno - nestačí síla a nebo naopak dobrá kondice nebo rychlost, ale musíte mít všechno. A když nemáte (já se hlásím!), tak to postupně zlepšujete.
Určitě to ale není úplně pro každého, pokud třeba jen cvičíte doma v obýváku nebo sem tam na zumbu, asi by to pro vás byl hodně velký šok. Ale pokud chodíte třeba na nějaké náročnější hodiny jako je třeba TRX nebo kruhový trénink, nebo chodíte do posilovny zvedat, tohle je ideální možnost, jak posunout svoje hranice zase o něco výš.
Ale pozor - je to návyková věc! (a mě by jen tak do obyčejné posilovny teď už nikdo nedostal!)
A co vy? Děláte crossfit? A nebo plánujete začít?:)
0 komentar:
Posting Komentar