Lehká ananasová buchta

Krásný den!
Tak dneska zase jeden recept,tentokrát na výbornou, ale opravdu VÝBORNOU ananasovou buchtu!
Něco podobného možná znáte pod názvem "buchta Orgasmus", ale protože jsem stará panna slušné děvče, říkám tomu obyčejně ananasová buchta (i když původní název chápu, zážitek to fakt je:D), a navíc tenhle recept je oproti původnímu dost pozměněný a hlavně odlehčený, je z celozrnné mouky, méně cukru, a hlavně poleva je z pudingu a tvarohu, ne z pomazánkového másla (Nic proti pomazánkovému máslu, na pečivo si ho ráda dám, ale dělat ze 3 kelímků polevu na buchtu mi přijde trošku jako prasárnička:D). 
Nejsem příznivcem suchých bábovek, ale naprosto miluju všechny hutné, až mokré buchty. A tahle je přesně taková. Spodní část je krásně vláčná (někomu se to bude zdát možná až moc mokré, ale to mi vyhovuje) díky ananasu, a vrchní část je z pudingu a tvarohu....prostě dokonalá kombinace, ideální třeba na snídani, ať ten den začnete hezky sladce.

Budete potřebovat:
1 plechovku ananasového kompotu (měla jsem Clever z Billy)
1 a půl hrnku celozrnné mouky
půl hrnku hladké mouky
půl prášku do pečiva
3 lžíce třtinového cukru
2 vejce
na polevu:
1 a půl vaničky nízkotučného tvarohu
vanilkový puding (uvařený podle návodu, z celého sáčku)
Ananas i s nálevem rozmixujte na jemno, přidejte k němu všechny další ingredience a pořádně promíchejte. Těsto nalijte do vymazané formy a dejte péct na 200 stupňů na 30 minut. Až korpus vychladne, dejte na něj polevu z pudingu (uvařený z 1 sáčku, podle návodu) smíchaného s nízkotučným tvarohem. Dobrou chuť!

Přihoďte do nákupního košíku

Krásný den!

Tak dneska to bude zase jeden košíkový článek, protože jídlo se nakupovat musí pořád ať chceme nebo ne (ale chceme! :D), a tak se nějaké ty tipy (mimochodem, stále mě udivuje, kolik lidí nerozezná rozdíl mezi slovy TIP a TYP) vždycky hodí. Kéž bych tak často mohla nakupovat i oblečení ! :D Ale když už jsme u toho, jak jsem včera psala o zkoušce, o které jsem si myslela že se mi nepovedla, tak to nakonec dopadlo lépe než jsem čekala, takže se musím náležitě odměnit něčím hezkým na sebe (a něčím dobrým potěším i pana Žaludka :D).....a tím končí moje zkouškové období (ehm je zvláštní tomu říkat období, když jich bylo tak málo:D) a tak činnost jménem učení zase minimálně půl roku provozovat nebudu. Pořád to nechápu, že se mi to vždycky povede tak "očůrat", protože jsem největší flákač a učím se opravdu jen tehdy, když mi teče do bot. 

A tak by pro mě dnešek byl jinak velice krásný, protože tohle mě opravdu potěšilo, jen kdyby mě od rána tak nebolela hlava, mám totiž po mamince migrény (sakra, proč jsem po ní zdědila tohle, a ne radši tu postavu?!!:D) a když se mění počasí nebo tlak, tak trpím jak pes. Ráno jsem si chtěla jít zaběhat, ale to opravdu nešlo, takže místo toho půjdu odpoledne na hodinu body stylingu....ano, mám v plánu, že odpoledne už hlava prostě bolet nebude! :D Ale nebudu jak důchodkyně, abych vám tady vyprávěla o svých "nemocech", stačí, že vám tady jako důchodkyně dávám tipy na nákup. :D

Jako první kandidát na doporučení je tady pan Kokos. Tedy kokosový olej, koupila jsem ho v drogerii DM, se slevovou kartičkou, která mi přišla poštou (ehm teda mamce, ale její kartičku jsem si tak nějak přivlastnila, takže si přivlastňuju i ty dopisy :D) vyšel na 62 korun, běžně stojí myslím o dvacku víc, ale stejně to stojí za to, protože ta vůně je prostě božská, dělala jsem si na něm svoje oblíbené cizrnové lívanečky, a krásně to provonělo celou kuchyň. A jeho použití je široké, dá se používat jak kosmeticky - třeba do vlasů na suché konečky, tak na kůži na suchá místa....ale já jsem žrout a je mi líto si to patlat po sobě, když to můžu sežrat využívat na lívanečky :)

Další dobrota je opět z DMka, tyhle celozrnné rýžové chlebíčky s medem, momentálně moje nejoblíbenější svačinka, je to praktické, protože v jednom balení, které stojí kolem 40 korun jsou 3 balíčky po 4 chlebíčcích, takže ideální 3 svačinkové porce, hodíte do kabelky a jdete :) V poslední době je nosím často na brigádu, a nebo jsem si je brala do školní knihovny (kde jsem tím křoupáním možná trošku rušila:D), ale s radostí si na nich pochutnávám i doma, když mě honí mlsná :)
Složení mají na jedničku - celozrnná rýže a med. Jsou sladké, ale nijak přeslazené. Jeden ten balíček po 4 chlebíčcích má tuším kolem 130 kalorií, takže je dobré k tomu ke svačině dát třeba ještě kefír :)
Poprvé jsem tyhle fešáky viděla myslím na fotce u mé oblíbené Němky, a teď je budu vídat opravdu často u mě doma :D
Ale "waffeln" bych tomu tak, jako ti blázniví Němci (nebo Rakušáci?) teda neříkala, tohle jsou obyčejné rýžové chlebíčky! :D

O tofu básním pořád a je součástí mého jídelníčku minimálně 3x do týdne (teda ne že bych to nějak počítala:D), a tak jsem vám vyfotila to, které mám nejradši - tohle "lahůdkové" v retro obalu :D
Kupuju ho ve zdravé výživě za 25 korun, a dávám si to k večeři s mým tradičním okurkovo-kukuřičným salátem :) Občas si koupím v Bille i uzené nebo obyčejné (marinované si moc nekupuju), které si sama naložím, tam mají od jíné značky (myslím že to stejné, co prodávají všude v supermarketech), ale je o trochu dražší. Párkrát jsem měla ze zdravé výživy (tam je celkově mnohem větší výběr všech možnách "příchutí" ) i bylinkové a to bylo taky výborné. Klidně bych mohla být vegetarián a vůbec bych nestrádala....ale....ale....zatím se mi nechce. :D

A když už jsme u toho tofu, tak tady je další člen tofu rodinky :D Kolem téhle pomazánky chodím v Bille pořád, snad několik let jsem po ní občas koukala a přemýšlela že to ochutnám, ale nakonec jsem si to rozmyslela (asi jsem se bála té ošklivé myši), až nedávno mi ho tatínek koupil (a pak ujídal:D) na vyzkoušení, a oblíbil si to stejně jako já, což je dost nečekané, protože to opravdu není nějaký fanoušek zdravých, a už vůbec ne vegetariánských jídel :D
Chutná to úplně jako paštika, vážně! :D A paštiky jsou jídlo mého dětství (na táborech jsme vždycky na výlet dostali dva rohlíky, jednu Májku a horalku :D), vždycky jsem je měla ráda, ale teď už jsem to pěkně dlouho neměla, takže mi tahle podivná hmota okamžitě padla do oka. Takže pokud si chcete zavzpomínat na paštikové dětství stejně jako já, tuhle tofu dobrotu můžu doporučit :)

A jako poslední přichází pan Flapjack, opět z drogerie DM. Už dlouho na mě z regálu volal "kup mě!", a tak jsem tentokrát neodolala a dala si ho jako svačinku a doplnění energie před hodinkou TRX :) Je z vloček, másla a třtinového cukru....a víte jako co to chutná? Přesně jako drobenka! :D A drobenku já můžu, když jsem byla malaá (no dobře, bylo to i minulý měsíc :D) a doma jsme měli nějaké buchty s drobenkou jsem ji velice nenápadně loupala a ujídala :D
Jedna tyčinka má kolem 170 kalorií, není to nic dietního nebo nízkokalorického (to je třeba voda a mrkev..:D), ale myslím že jako zdravější alternativa nějaké sladkosti je to fajn, navíc dodá dostatek energie i vlákniny :) Stojí myslím kolem 18 korun.
A ano, Flapjack padl za vlast dřív, než jsem ho stihla vyfotit, takže jsem vám mazaně vyfotila jen obal :D
ask.fm / facebook 
P.S. Ještě jeden tip na závěr - v Bille mají v akci celozrnnou mouku za 23 korun, takže pokud chcete něco péct a nemáte doma zásoby, šup pro ni :) Já teda kupuju celozrnnou mouku ve zdravé výživě, nikdy ne za víc než 30 korun, a tak ještě zásoby mám, ale třeba se to někomu bude hodit :)

Celozrnné kynuté koláčky

Krásný večer!

Dneska jsem byla ve škole na jedné zkoušce....ale opravdu jsem to jen zkusila - ne náhodou je zkouška od slova zkusit, a tak to budu muset za pár dní zkusit znovu. Ale nevadí, jak mi pokaždé říká taťka - když nejde o život, jde o vy-víte-co. Ale přeci jen bych se nezlobila, kdyby se mi to náhodou povedlo, a to z jednoho prostého důvodu - zase jsem si za to slíbila hodně odměn. (a ten námořnickej svetr nutně potřebuju!).

Ale radši dost řečí, povídací článek přidám jindy (a nebo možná radši ne:D), a taky mám v záloze fotky do důchodcovského článku o nákupu potravin, a nejspíš přibude ještě další recept, protože za chviličku jdu (velice nečekaně) péct :D Protože jak už jsem psala trapně tisíckrát, nic není lepšího než ráno s výbornou domácí buchtou/ koláčem/ pečivem...no a když je to ještě zdravější varianta, není co řešit. (i když....není v tom náhodou ten zlý vražedný cukr?)

Dnešní recept bude na výborné kynuté tvarohové koláče (původně jsem chtěla aby to byly takové ty malé rozromilé ťuťu ňuňu svatební, ale neodhadla jsem velikost :D), a inspirovala u Kivi (které se mimochodem podvedly mnohem víc než mně), kde najdete podobných lákavých receptů spoustu :)

Ale víte co je smutné? To, co vidíte na fotkách jsou ty nejhezčí kousky. A vzhledem k tomu že to nejsou zrovna krasavci...nechtějte vidět ten zbytek :D Ale znáte to, na vzhledu nezáleží a blablabla, a jejich chuť je na jedničku :)

Na 10-12 (chtěla jsem napsat krasavců, ale to tady v mém podání není na místě:D) koláčů budete potřebovat:

250g celozrnné mouky (měla jsem pšeničnou)

50g hladké mouky

150ml vlažného mléka

60g rozpuštěného másla

citronovou kůru

30g třtinového cukru

malá lžička soli

půl balení kvasnic

2 vejce plus jedno na potření

a na náplň:

1 vanička tvarohu

deci mléka

lžíce vanilkového pudingového prášku

2 lžíce třtinového cukru

Smíchejte mouky, udělejte důlek a do toho dejte kvasnice, trošku cukru a vlažné mléko a chvíli počkejte. Po pár minutách všechno smíchtejte a přidejde zbytek ingrediencí a nechte hodinu kynout. Poté vytvarujte koláčky (dělala jsem to normálně rukama, které jsem si hodně pomoučila, ale docela se to lepí), vyskládejte je na plech s pečícím papírem, lžicí nebo prstama do koláčků udělejte důlek a naplňte tvarohem (můžete ho dát víc než já, měla jsem obavy aby to nevyteklo, ale nic takového nehrozí), okraje pomažte vajíčkem a dejte péct na 200 stupňů na 15-20 minut.

ask.fm / facebook 
Dobrou chuť!
P.S. Kdybyste měli nějaké přání, jaký článek byste si (v mém zmateném blonďatém provedení) rádi přečetli, sem s tím! :)

Filmové okénko

Krásný den!
Jelikož tady byly poslední dobou jen samé články o jídle a recepty, chce to trošku změnu, protože ne jen jídlem je člověk živ, ale je potřeba i nějaká ta kultůra. (ehm že to říkám zrovna, já, která byla naposledy v divadle....už-nevím-kdy). A s přimhouřenýma očima můžeme i filmy zařadit do kolonky "kultura". Teda pokud to nejsou zrovna filmy typu Prcičky nebo Scary Movie. (které mimochodem nesnáším a na základce jsem dost trpěla, když se o tom pořád všichni bavili, a tak abych nebyla outsider, jsem musela předstírat, jak se mi to taky líbí a smát se "vtipným" hláškám, přestože jsem to nikdy neviděla :D).
Můj vkus na filmy je celkem zvláštní a různorodý. Pobaví mě sklad mrtvejch negrů nebo čtvrtlibráky se sýrem, ale stejně tak ráda sleduju Bridget a její bombarďáky nebo Carrie a Pana Božského. Komedie a romantické filmy mám ráda, ale jen nějaké (většinou takové, ve kterých hraje Hugh Grant), třeba takový všemi oblíbený Friends with benefits se mi zdál jako kravina největšího kalibru (ooooo jak skandální, dva kamarádi spolu spí!). Celkově mám ráda černý humor (v případě Pulp Fiction doslova černý :D) a filmy, které nejsou tak úplně jednoduché a prvoplánové.
Ale já jsem celá taková zmatená a divná, nejen co se vkusu na filmy týče - ráda poslouchám třeba Guns N Roses, Good Charlotte nebo Foo Fighters, což nejsou tak úplně bárbínovské kapely, ale jejich písničky nosím v růžovém iPodu se sluchátkama stejné barvy, ve které mám mimochodem velkou zálibu :D
Úplně nemožná jsem v popisování vůní i chutí, a o moc lépe na to nejsem ani v popisování filmů, takže nějaké dlouhé charakteristiky vynecháme (pro dobro nás všech:D), radši jen stručně.
A tady jsou - filmy, co mě svým způsobem zaujaly (a co prostě musíte vidět!:D).
Jako první musím zmínit Pulp fiction - jak už možná někteří pochopili, můj nejoblíbenější film ze všech. Protože když se někde sejde Tarantino, Travolta, Uma Thurman a Samuel L. Jackson, přidá se pořádná dávka černého humoru (a nějakej ten kokain a zbraně:D), nemůže vzniknout nic špatného. Tohle je prostě klasika všech klasik. A hodnocení 91% na čsfd prostě není náhoda, jen chápu, že tenhle film opravdu není pro každého.

Americká krása, opět podle mě jeden z nejlepších filmů, a zlatou sošku dostal oprávněně. Silný příběh, vtipné ale i smutné, plné satiry (a nacistických talířů:D).
Pravidla moštárny, v originále Cider House Rules. Ne nedávám to sem, protože jsem největší milovnicí tohoto jablečného alkoholického nápoje, i když to je jedno velké plus :D Tobey Maquire jako sirotek, který se stal skvělým doktorem a na jablečené farmě prožívá velkou lásku. Love story, i když trošku jiná, žádný kýč, ale hodně citlivý až smutný příběh. Taková milá oddechovka, nic akčního :)

Počátek - jeden z těch filmů, který nestačí vidět jen jednou, abyste ho pochopili (a já ho viděla jen jednou, takže je jasné co z toho vyplývá :D). Leonardo DiCaprio prostě ve špatných filmech nehraje (i když Gatsby maličko zklamal..), a tady je scénář tak perfektní a promyšlený....že to prostě musíte vidět, minimálně dvakrát. :D

Černá labuť - další z těch snímků, které beztak většina z vás zná, protože jsou to všechno držitelé těch zlatých nahatých sošek, takže se o nich všude mluvilo dost. Ale i u Černé labutě právem. Krásná Natalie Portman v roli baletky, toužící po naprosté dokonalosti, a za každou cenu chce získat roli Černé labutě, přestože její povaha je úplně opačná. Film o proměně z "bílé labutě" na "černou" který vás naprosto pohltí a ani na vteřinu se nenudíte. Žádná klišé ani happy end.

Goodbye Lenin

Film jsem si stáhla ještě před plánovanou cestou do Berlína, protože jsem se chtěla naladit na berlínskou atmosféru (i když v tromhle případě poněkud ...rudou). Ale jak je u mě zvykem,. na film jsem zapomněla a až po dlouhé době od návratu z Berlína jsem ho našla v počítači :D Je to hodně smutné, ale svým způsobem i vtipné - nadšená socialistka upadne do kómatu, když uvidí svého syna jak se účastní demonstrací proti režimu. Po několika měsících se z kómatu probere, ale její zdraví je tak chatrné, že by při jakémkoliv rozrušení mohla zemřít. A proto se nesmí domluvit, že její milovaný režim byl svržen spolu s Berlínskou zdí, a tak její syn Alex dostane nelehký úkol - udržovat matku při tom, že režim nepadl a vše je při starém, takže natáčí fitkivní zprávy, které matce pouští v televizi, shání staré obaly od výrobků atd. 

Pokud jste někdy byli v Berlíně, určitě se na to koukněte, odehrává se to na známých místech (to mě vždycky potěší, když v nějakém filmu vidím místa kde jsem byla :D).
Půlnoc v Paříži - Paříž miluju, knížky od Hemingwaye jsem taky ráda četla, Owen Wilson se trošku podobá na mého přítele (ale to mu nesmím říkat, aby si moc nemyslel :D) a filmy Woodyho Allena mám prostě ráda (protože jsou takové netradiční, až absurdní a hlavně tam není klasický scénář typu "zloun-zápletka-rozuzlení-happy end) , takže je jasné, jak moc se mi tenhle film líbil. Jo a už jsem říkala, jak mám ráda Paříž?

Většina filmů končí happy endem, ale to, co následuje po tom šťastném konci se dozvíte jen ve filmech od Woodyho, které tím začínají :D Takže doporučuju i Poznáš muže svých snů, Do Říma s láskou nebo Vicky Cristina Barcelona.
A když už jsme u té Paříže, musím zmínit i tak krásný a milý film jako je Amélie z Montmartru, na to bych se mohla dívat pořád dokola (což skoro dělám:D) a nikdy mě to neomrzí. Tohle léto, když všechno vyjde, pojedu asi potřetí do Paříže, a opět odmítám bydlet kdekoliv jinde, než na Montmartru! :D
A zapomenout na Paříži, miluji tě by taky nešlo! Několik světoznámých režisérů dostalo za úkol natočit několikaminutový "film" o Paříži, a tak vznikl soubor několika krátkých povídek, každá je jiná, ale jedno mají společné - pařížskou atmosféru.
A abych nezapomněla, palec nahoru i pro Forresta Gumpa, protože.....protože to je prostě Forrest, toho musíte milovat. A taky pro Rain Mana, protože sirup musí být na stole dřív než palačinky. A zlatý bludišták pro film Nedotknutelní, protože je to jeden z mála filmů, který je i přes tak vážné a smutné téma vtipný.

A i když jsem psala, že "jednoduché" filmy nemám tolik ráda, občas je vyloženě nálada na nějakou tu oddechovku, a třeba takový film Až tak moc tě nežere mě prostě bavil. Protože v tom asi každá slečna buď sebe, nebo své kamarádky vidí - aneb když ti chlap nepíše, tak je to protože nemá zájem, tečka. :D 
A Láska nebeská nebo Notting Hill jsou prostě filmy, které nejde nemít rád (mluvím o filmech, ale to stejné platí o o Hughovi :D).
A další z filmů, co můžu vidět tisíckrát a nikdy neomrzí jsou nerozbitné skleničky od soudruhů z NDR, nebo Pomáda. (a samozřejmě, že i "bejby nebude sedět v koutě" :D)
A ačkoliv se to může vzhledem k výše zmíněným filmům zdát divné, fakt mě baví Bondovky (Skyfall byl perfektní!), nebo třeba Star Wars :D

A na jakých filmech jsem vyrostla? Tady je asi dost znát vkus mého tatítnka, protože jak by jinak mohla malá blonďatá holčička sama od sebe milovat Vinnetoua, Sedm statečných nebo film Limonádový Joe? (jako malá jsem pořád zpívala Whisky to je moje gusto:D). A nebo taky Vetřelce, Indiana Jonese a Mumii (to jsem potom chodila po pokoji, kývala se a opakovala "Imothep, Imothep!" :D).
Ale ani pohádky mě nenechávaly chladnou, a Lotranda a Zubejdu mám ráda doteď. A srdcová záležitost byl i Nekonečný příběh nebo Harry Potter, jak v knížce tak televizi (ale o tom psát nebudu, to by se nevešlo ani na deset stránek, prostě Potterovská generace, co po venku běhala s klackem a volala "avada kedavra" :D ) Jo a taky jsem si vzpomněla na Neuvěřitelnou cestu, viděla jsem to stokrát, ale slzička ukápla pokaždé, když Shadow spadl do jámy :D
ask.fm / facebook 
P.S. Omlouvám se za zmatenost, dneska je to ještě horší než obvykle. A taky se omlouvám, pokud tam jsou nějaké překlepy nebo kraviny, ale už nemám sílu si to po sobě přečíst :D
P.S 2. Na hodně filmů jsem určitě zapomněla (třeba Osudový dotek, ten je super!), ale budu ráda, když mi napíšete, jaké jsou vaše oblíbené, a případně mi něco doporučíte (z podobného soudku jako tyhle filmy, žádné Čivavy z Beverly Hills prosím :D)

P.S.3 Aaaaa jak jsem sakra mohla zapomenout i na tohle?!!
P.S.4. Nemám ráda všechno, kde jsou upíři, draci a moc kouzel. (kromě Harryho samozřejmě!)

to-si-musíte-upéct : Celozrnné bagely

Včera jsem konečně objednala letenky do Londýna, a na tu počest jsem dneska i upekla pečivo, které je v anglicky mluvících zemích tak oblíbené - bagely. (no dobře, je to blbost, ale záminka k pečení se hodí vždycky:D). A tomu, že jsou bagely tak oblíbené se vůbec nedivím - jednou bagel ochutnáte, a už nikdy nebudete chtít nic jiného! :D

Poprvé jsem to ochutnala v Belríně, a od té doby je to láska na celý život. (uuu tolik romantiky!) V Česku ale nejsou bagely k sehnání tak snadno, jako kdekoliv jinde v zahraničí - vím jen, že se prodávají v Marks and Spencer (ale jen v Praze, k nám do Brna to ještě nedorazilo), a nebo občas v nějaké té kavárně. A právě v mé oblíbené brněnské kavárničce si bagel se šunkou a sýrem pravidelně dávám k obědu, s veeeeelkým kýblem latté samozřejmě. Ale není nad to si upéct něco doma, obzvlášť když to jde i ve zdravější variantě s celozrnnou moukou (ale když sežerete najednou jako já hned 3 kousky, tak je úplně jedno, jestli to je zdravé nebo ne, protože jste tak jako tak žrouti :D) Bagely existují v mnoha variantách, na slano i na sladko, s borůvkama nebo třeba s čokoládou....já jsem ale jako bejglo-začátečník zvolila tu nejzákladnější variantu.

Je to sice trošku pracnější, než obyčejné housky nebo rohlíky, ale stojí to za to. Napřed se totiž bagely dvě minuty vaří ve vodě. (ano, opravdu se vaří - v hrnci! :D). Tahle část je ale z celé přípravy nejdůležitější, díky vaření získají bagely úplně jinou konzistenci než klasické pečivo, uvnitř vláčné a hutné a na vrchu tak budou mít krásně křupavou kůrku. Toho jsem se dost dlouho bála a představa, jak topím "koblížky" ve vodě mě děsila. Nedávno ale Vaci (která má mimochodem nejlepší fotky na světě a super blog!) přidala recept právě na tyhle krasavce, a tak už jsem opravdu neodolala, a to téhle "topící operace" se pustila :D A kupodivu to dopadlo mnohem lépe, něž jsem čekala, těsto se mi nerozvařilo, bagely šly krásně otáčet i vytahovat z vody...no zkrátka se moje představy o rozvařeném těstě plovoucím v hrnci nenaplnily, a už teď vím, že jsem bagely rozhodně nedělala naposled. (a taky mám na zítra do práce skvělou svačinku, juhuuu!).

Na 9 bagelů budete potřebovat (recept je sprostě ukraden u Vaci)
3 hrnky celozrnné mouky a 1 hrnek hladké mouky
1 a 1/3 hrnku vlažné vody
Půl balíčku čerstvých kvasnic nebo půl balíčku sušeného droždí
2 lžíce cukru
lžíce soli
vajíčko s lžící soli a lžící vody na potření
Smíchejte mouky, vytvořte ve směsi důlek, do toho dejte kvasnice, trošku teplé vody a cukr a chvíli počkejte. Po chvíli kvásek smíchejte s moukou, přidejte vodu a pořádně vypracujte těsto. To nechte hodinu kynout.
V hrnci přiveďte vodu k varu a postupně do ní dávejte bagely (vejdou se tam tak tři najednou), které vytvoříte tak, že z těsta vyválíte váleček a ten spojíte. Minutu bagely vařte, poté je otočte a vařte další minutu z druhé strany. Pak je vyskládejte na plech s pečícím papírem, potřete vajíčkem a posypte semínkama nebo mákem a pečte přibližně 30 minut na 220 stupňů.

P.S V celém článku jsem se zapomněla pochválit, takže to musím udělat teď - jsem neskutečně šikovná a bagely se mi krásně povedly! :D
P.S.2 Upečte si je!
P.S.3 Fakt! A nebojte se toho vaření, není to tak složitý jak to vypadá.

Snídaňový (nespeciální) speciál

Já a snídaně - to je neverending love story.

Už jsem to psala tisíckrát, ale trapně to napíšu znovu bez snídaně bych nebyla schopná se ani převléct z pyžama, a neumím si přestavit, že bych nedejbože cvičila nalačno. (fuj, otřesná představa!) O to, vychutnat si snídani se neochudím nikdy, ani kdyby to mělo být třeba o půl 5 ráno. Proto nechápu lidi, co "nemají čas na snídani" - tak sakra vstanu dřív, ne?! :D Snídaně je prostě základ, tělo po noci potřebuje doplnit energii a nastartovat se na celý den. 

A taky mám moc ráda pravidlo "ráno se může všechno" - a tím myslím hlavně sladké dobroty. Protože i  když si dáte ráno nějakou "kalorickou bombu" (mimochodem tohle označení naprosto nesnáším :D), tak to tělo během dne krásně spálí, a navíc začnete den příjemně. Moje snídaně jsou většinou takové, aby byly v rámci možností zdravé, plné vlákniny, zasytily mě (ale nějakým cheesecakem nebo čerstvým croissantem bych taky nepohrdla - sem s tím!),ale hlavně mi musí chutnat a zlepšit náladu hned po ránu :) Tuhle svou "mám-ráda-rána" vlastnost mám na sobě ráda, protože není nic horšího, než začít každý den nasráním se na zvonící budík a už od rána se mračit (jak je často vidět v MHD). Já naopak vstanu vždycky s radostí, protože vím že si v klidu vychutnám nějakou dobrotu, a už od rána jsem tak pozitivně naladěná, ne nasraná že musím vstát :) 

A protože ne každý den je tak růžový, jako můj oblíbený pruhovaný ubrus, je potřeba se radovat z maličkostí - a k tomu poslouží i dobrá snídaně. (sakra to je moudro! :D)

A co mě dokáže opravdu pobavit jsou rady dámských magazínů, že snídaně by neměla přesáhnout 300 kalorií. Aaaa umřela bych hlady!

Tak se mějte krásně, prohlédněte si fotky snídaní co jsme s panem Nikonem za posledních pár dnů nasbírali, a já se vrhnu na učení, po obědě si nečekaně zase skočím na hodinku TRX, a večer si na svůj ksicht namaluju párty obličej, obléknu párty šaty a vyrazím s kamarádkama na pár skleniček něčeho růžového a šumivého, už je to potřeba :))

Ovesná kaše (napůl vločky a napůl instantní Nomina, takhle vznikne skvělá konzistence), chia semínka, banán a dvě kostky výborné kokosové čokolády <3

Další klasika -  celozrnný bochánek, tentokrát i s kouskem koláče. ( to bylo včera, dneska byla snídaně ve stejném složení, ale mnohem větší kus koláče padl za vlast :D )

Další kašička - ovesné vločky a instantní jáhlová Nomina, chia semínka a zase ten sladký bílý zázrak :D

Výborná buchta "bebe střecha" - bebe sušenky, oslazený tvaroh (v některých receptech se do tvarohu přidává i máslo, ale to mi přijde už trošku jako prasárnička :D) a banán. No kdo by tuhle klasiku neznal :)

A něco, co u mě není tak obvyklé - slaná snídaně. Můj oblíbený slunečnicový chléb z Lidlu, domácí lučina, sýr, šunka.....a čokoládový bonbón, protože sladké ráno prostě být musí! :D

A snídaně před zkouškou - ťuťu ňuňu bábovička a dva tmavé opečené tousty s máslíčkem (vyjímečně ne s burákovým!), šunka a sýr.

A "bebe střecha" ve vertikální podobě, neboli jakási parodie na Tiramisu. 4 bebe sušenky co zbyly, tvaroh s agáve sirupem a banán (tiramisu jak vyšitý haha) - něco podobného dělala i Monča a B*, a obě si taky nestydatě dovolily použít slovo Tiramisu, to kdyby viděli italové...:D 

A k tomu výborná čokoládová makronka od mého drahého muže :)

A zase ten celozrnný bochánek (no jo je to miláček:D) a banán rozmixovaný s jogurtem a samozřejmě s lžičkou domácího burákového másla.

A tihle dva krasavci už jsou asi všem známí :D A v pozadí se schovává opečený toust, jak jinak než s domácím máslíčkem a banánem :)
ask.fm / facebook 
P.S. Včera jsem viděla v kině film Velký Gatsby, a asi jsem od toho čekala víc. Některé scény mi přišly až moc kýčovité a přehnané, a jiné zase trošku urychlené a odbyté. To je nevýhoda filmových zpracování - každý si to při čtení představuje po svém a jinak, a jakmile se tou film nepodobá, přijde malé zklamání (i když Harrymu Potterovi jsem odpustila všechno, i to že máslový ležák vypadal jinak než v mých představách :D). A hlavně mi tam vůbec neseděla ta hudba - soundrack byl sice fajn, ale opravdu ne k filmu, který se odehrává ve dvacátých letech. Ale na Lea se koukalo hezky, to zase jo :D A to mi připomíná, že jsem chtěla napsat "filmové okénko" o svých oblíbených filmech ať to tady není jen samé žrádlo. Tak snad zítra :)

Citronový koláč s riccotou a tvarohem

Dobré ráno,

 dneska je tady článek výjimečně takhle brzo, takže zdravím všechny ranní ptáčata, a přidávám recept na krásně žlutý koláč, se kterým je den hned hezčí :)

Koláč by se s přimhouřenýma očima dal zařadit i do kolonky "zdravý". Je z celozrnné mouky, je v něm méně cukru i tuku než v původní verzi...no a ricotta a tvaroh jsou zdravé potraviny (bílkoviny pro svaly!:D).
A je tak dobrý, že si ho prostě musíte upéct!
Chutí se podobá cheesecaku, ale nazývat si tohle cheesecakem bych si samozřejmě nedovolila, (to by mi mohl dát nějaký cheesecakový znalec Philadelphií po hlavě :D) složení je úplně jiné.

Budete potřebovat:

200g celozrnné mouky

50g hladké bílé mouky

40g cukru

šťávu a kůru ze 2 citronů

80g másla

2 žloutky

na náplň:

250g ricotty

100g nízkotučného tvarohu

2 bílky (co zbyly od žloutků do těsta) a 1 celé vejce

kůra z jednoho citronu

jedna lžíce vanilkovéhi pudingového prášku

80g cukru

Vypracujte těsto a dejte ho do vymazané formy a dejte péct na 200 stupňů. Těsto je potřeba něčím zatížit, aby se nenafouklo, takže třeba kameny fazole, příbory...cokoliv :D Mezi tím vyšlehejte vejce s cukrem a postupně přimíchejte ricottu a tvaroh.já na to zapomněla a těsto se mi nafouklo). Náplň dejte na těsto (oddělejte ty fazole:D) a zase s tím zpátky do trouby. A pečte na 200 stupňů přibližně 25 minut.

Střípky z kuchyně

Krásný (snad i slunečný) den!

Včera i v pátek jsem byla na brigádě na veliké konferenci jedné nejmenované firmy (no dobře, jsou to ti, co vnucují "zázračné" hrnce a nádobí, bez kterého prostě nemůžete šťastně žít :D), a mám pocit, že 13hodinové poslouchání těch neskutečných keců mě muselo nějak psychicky poznamenat (ne, hrnec jsem nekoupila :D). Na pódiu jsme předávaly ceny pro "obchodníky roku" a další kraviny, a divím se, že jsem se v těch dlouhých šatech a lodičkách nenatáhla, protože když už si na šaty šlapu i já v 10cm podpatcích, tak je to co říct :D Jediné, co tam bylo jako příjemné zpestření bylo to, že to celý den moderoval Jakub Prachař a večer tam hráli Nightwork, ale jako na potvoru až v době, kdy jsme konečně šly domů :D

A dneska mě čeká učící, cvičící a pečící den, taková typická neděle (ehm že to říkám zrovna já, která se učím jednou za půl roku, jen když mi opravdu "teče do bot" :D). 

A dnešní článek bude opět nahlédnutí do kuchyně.

Jak jsem psala na fejzbůčku, moje první zkušenost s quinoou nedopadla zrovna dobře (ano, je to tak důležitá informace, že jsem ji pomocí této sociální sítě musela zdělit světu:D). Dělala jsem ji podle návodu - na dva díly vody jeden díl, a vařit 14 minut. Jenže jen co jsem přišla po pár minutách do kuchyně, dva díly vody byly bůhví kde, a quinoa černá jako uhlí :D Ale to není u blondýny, která neumí uvařit ani rýži (ale tu v sáčku zvládám!), není nic neobvyklého. Jo, umím péct mrkvový dort, vánočku, houstičky i loupáčky, taky výborný chleba a různé polévky(sakra, už zase se chválím!), ale obyčejnou rýži připálím jak negramotná opice :D

Takže jsem nakonec místo quinoi měla k obědu kuskus (díky bohu za něj!), protože je hotový za 3 minuty, a jediné, co jsem se přiučila je to, že quinoa se nečte kvinoa, jak jsem si buransky myslela, ale kinoa.

A moje oblíbená svačinka - rozmixovaný banán s jogurtem, jablíčko a kešu oříšky.

A oblíbené knackerbroty. Když si něco oblíbím, jím to pořád dokola, než přijde nový oblíbenec. A to platí i pro kategorii knackerbrotů :D Vždycky mám období, kdy jím jen jeden typ, až dokud ni neoblíbím jiný. Byly to grahamové mini houstičky, křehké Knuspi plátky...a teď jsou to tyto Cornies od Racia. S domácí lučinou a šunkou je to skvělá kombinace, takhle to nechutná jako nějaké nudné suchary, a když to uznal i přítel, tak to je co říct :D Večer pečivo moc nejím, a tak jsou pro mě tyhle knackerbroty doplněné hromadou zeleniny skvělou náhradou.

A zase oblíbená svačinka, bílý jogurt, banán a jahody.

Burákové máslíčko došlo. Pár dní jsem byla statečná, ale déle to vydržet nešlo :D A protože Kaufland nemám nikde po ruce, táhnout se do Olympie do Marks and Spencer se mi nechtělo, v DMku ho mají "vyblitý" a Skippy nebo Jori jsou moc drahé, nezbylo mi než si opět udělat domácí. A musím se poplácat po zádech, tentokrát se mi obzvlášť povedlo (dokonce jsem ho ani nepřesolila jako minule:D) a konzistence je téměř profesionální :D A sklenička domácího másla, které je navíc zdravější než to z obchodu, protože je bez jakékoliv chemie, se za 30 korun prostě hodí :)
To na obrázku měl být pan Burák, ale omluvte můj výtvarný talent :D

A kam se hrabou všechny supermoderní a drahé mixéry. Žádný z nich nemá na tuhle komunistickou ETU, která ani nedala znát, že by jí buráky působily nějaké potíže (na rozdíl od mixéru Braun, ze kterého se mi minule kouřilo:D). Jen to čištění soudruzi z Československa nějak nevychytali, dalo to docela práci :D
Takže pokud máte ještě doma tenhle ošklivý mixér (a vsadím se, že máte, protože v té době se těžko dal sehnat nějaký jiný :D), udělejte si máslíčko, a k tomu si pusťte třeba soundtrack z Discopříběhu a natáhněte džíny z tuzexu :D
Ošklivé fotky dávám a blog velice nerada (a proto blog není o mě, ohoohohohooo), ale o tuhle retro záležitost jsem se i přes její vizuální stránku podělit musela.

A v poslední době jsem si taky hodně oblíbila ovesnou kaši z vloček napůl s instanstní Nominou, oslazenou bílou čokoládou (podle někoho se bílé nedá říkat čokoláda.....dobře, tak tedy oslazená bílou sladkou hmotou :D).

Dobroty pro zlepšení nálady při zkoušce - roztomilá bábovička k snídani mi přinesla štěstí :D

A na závěr "tekuté okénko" :D
 Měli jste už nové Frisko? Je to neuvěřitelné, ale mně, friskové královně největší milovnici tohoto sladkého nápoje, nechutnalo. Byla jsem zvědavá jak opice, ale zklamalo mě. Nová příchuť bílé hrozny a lotos je slazená stévií (takže vlastně dietka haha) a má méně kalorií než její předchůdci, ale to je mi jedno - z tohoto Friska bych nepřibrala ani kdyby mělo 1000 kalorií, protože už ho pít nebudu. :D Je to takové "mdlé", nevýrazné....Ať žije brusinka!

To je pro dnešek všechno, žádná P.S vyjímečně nebudou :D Mějte se krásně! :)

ask.fm / facebook 

Pečení a povídání - RECEPT na pudingový koláč

Krásný den!

Pro mě je dnešek opravdu krásný, protože mi spadl jeden velký kámen (nebo spíš skála) ze srdce, povedl se mi napsat (s odřenýma ušima) test z němčiny, takže ze školy vyhozená nebudu, do Vídně pojedu a moje noční můry o frontě na pracáku jsou zažehnány. (A zdravím spolužačku Danu, a doufám, že jí to taky vyšlo! :) Byla jsem trošku vyplašená, a tak jsem ráda, že už mám klid, nemusím se bát, a hlavně můžu vrátit do knihovny tu prastarou učebnici, kde je každý druhý příklad uveden ve větě se slovem der Genosse, neboli soudruh :D

Včera jsem se, tak jako v poslední době dost často, učila v knihovně, a potěšil mě můj drahý blonďatý muž, který mi donesl na zlepšení nálady (nebo mi možná jen chtěl zacpat pusu, abych pořád nemluvila o tom jak skončím na pracáku:D) čokoládovou makronku a tu nejroztomilejší mini bábovičku z pekárny Preclík (mimochodem nejlepší název:D). A tak jsem dnešní den začala hezky sladce s bábovičkou, která mi přinesla štěstí :D

A první kroky ze školy vedly do HMka, kde jsem si za odměnu koupila kabelku (a taky kalhoty), kterou jsem tam měla vyhlídnutou už dlouho. Potřebovala jsem ji jako sůl (opravdu potřebovala, ne "potřebovala" jako obvykle), ale zakázala jsem si ji koupit, dokud si ji nezasloužím (přísnost musí být haha). A mimochodem, pokud si v HMku koupíte kabelku a vlastní blbostí nešikovností si u ní zničíte zip, běžte to reklalmovat, uznají vám to :D

A doufám, že i tenhle článek bude rozebrán nějakým znuděným urýpaným jedincem (záměrně nepíšu Anonymem, protože to, že někdo nemá účet na bloggeru automaticky neznamená, že je to znuděnej urýpanej kretén..), a bude mi vyčteno, co používám za slova :D Mimochodem mám zakázány slova jako například dietářky, šokolátka, andílci Victorias Secret, a čekám, co se na seznamu objeví dále. Tipuju to na loupáčky, cuketu a TRX.

Ale radši už dost řečí, a jdeme na recept. Tentokrát pudingový (nebo pudinkový, jak chcete) koláč od mé sestry, který jsem jednou vyfotila a měl úspěch. (sestra je pyšná a já uražená, protože moje výtvory takový úspěch nemají. A to ani nemluvím o tom, že se vždycky snažím všechno "ozdravit" tak, že se to mnohdy nedá ani jíst :D) Je z klasické bílé mouky, takže nic pro vy-víte-koho. Z celozrnné by to možná taky šlo, ale zatím jsem to nezkoušela...

ne, ta hvězda není židovská :D

Budete potřebovat:

300g hladké mouky

1 vejce

70g másla

80-100g cukru (podle chuti)

na náplň:

1 nízkotučný tvaroh

jeden vanilkový pudingový prášek

mléko - cca 250ml

3 lžíce cukru

Vytvořte těsto, pokud nedrží pohromadě, tak přidejte mléko, a z poloviny těsta vyválejte první vrstvu, tu dejte do vymazané formy (nebo na pečící papír) a dejte péct na 200 stupňů. Mezi tím si připravte náplň - smíchejte tvaroh s cukrem a pudingem a přidejte tolik mléka, aby to bylo opravdu hodně tekuté.

Směs nalijte na první vrstvu a nechte to chvíli péct, až nebude náplň úplně tekutá, vyválejte druhou vrstvu a dejte ji nahoru. Pečte přibližně 30 minut na 200 stupňů.

P.S.1 Když se nad tím tak zamyslím, za udělanou zkoušku jsem si taky slíbila chai latté, ELLE, oříškové máslo a nějaké věci ze zdravé výživy, co jsem ještě neměla, jako třeba quinoa a nebo amarantové vločky. Jo a taky sluneční brýle. Asi jsem fakt nepočítala s tím, že se mi to povede :D

P.S. 2 Asi bych si měla z kabelky vytáhnout toho malýho plyšáka pro štěstí, bylo by trapný kdyby mi pak někde vypadl.......tak jako po minulým zkouškovým :D

P.S 3. Dneska je premiéra filmu Velký Gatsby, juhuuu! Ale půjdu až v úterý, protože úterý je kouzelný (=slevy na kino i kafe:D)

P.S 4. Děkuji Hanině Slanině za radu ohledně němčiny :D
ask.fm / facebook 

Hranice mezi zdravým životním stylem a posedlostí

Krásný den!
Dnešní článek bude zase povídací, a myslím že už ani nemusím upozorňovat na to, že i zmatený.
V poslední době nějak nemám chuť na blogování, je v tom víc věcí - zkrátka někdy přijdou události, při kterých vám přijde psaní blogu jako ta nejvíc zbytečná a nepodstatná věc na světě. (a něco na tom opravdu bude). Ale mám k tomu i další, podstatný důvod - mám pocit, že v poslední době je (nebo spíš si toho více všímám díky blogu) stále více slečen a žen naprosto posedlých jídlem a tím, aby žily co nejvíc "zdravě". Až do takové míry, že se to stane posedlostí a středem jejich světa. A s tím já nechci mít vůbec nic společného. Psát receptové nebo jídelní a cvičící články je jedna věc, ale číst pod každým článkem nějaké dietářské, někdy až anorektické komentáře je věc druhá. Nepochopte to prosím špatně, všech čtenářů i komentářů si samozřejmě moc vážím, ani si neumíte představit jakou radost mi děláte, a rozhodně nepotřebuju aby mě každý jen chválil a souhlasil se mnou (i když...klidně můžete:D), kritiku i jiné názory beru (pravda, nerada:D), ale číst komentáře typu "to bych teda nejedla - musí tam být ta lžička bílé mouky?- to a to je kalorické- to a to je strašné zlo" mi občas trošku leze na nervy. Proboha, vždyť je to jen jídlo. A kapitolou samou o sobě je i tady ta pubertální stránka Ask.fm, kterou jsem si založila za účelem přehlednějšího odpovídání na dotazy (hloupý nápad...). Co tam mi tam ale občas chodí za dietářské a anorektické dotazy... (přiberu když si dám avokádo? můžu si dát ráno kousek buchty? vadí když jsem dneska necvičila? co mám dělat když jedu na víkend na chatu a nechci tam přibrat? ohrozí jáhly mou postavu?). To si potom opravdu říkám, jestli mám tohle zapotřebí. Blog jsem vždycky psala pro radost, jako koníček....a ne proto, abych si akorát kazila náladu tím, kolik je "okolo" posedlých slečen. Jasně, na blogu se snažím propagovat zdravé jídlo, cvičení a rozumný přístup....ALE NE POSEDLOST.

Dát si místo knedlíků celozrnný kuskus? V pořádku.
Dát si místo hamburgeru v mekáči ovensou bagetku v subway? V pořádku.
Jít si místo sezení u televize zacvičit? V pořádku.
Cvičit pravidelně několikrát to týdne? V pořádku.
Vybírat si zdravější varianty jídel? V pořádku.
Péct si domácí dobroty z celozrnné mouky a ve zdravější variantě? V pořádku.
Odolat v 8 večer tomu muffinu, co volá "sněz mě"? V pořádku.
Chít něco udělat s tím svým měkkým rozteklým zadkem? V pořádku.
Předvést při slavnostním rodinném narozeninovém obědě u babičky scénu, že ten knedlík rozhodně jíst nebudete? Úchylná posedlost.
Děsit se toho, že přiberete po jednom dni (dvou, třech) necvičení? Úchylná posedlost.
Děsit se toho, že jedete s kamarádama na chatu, kde nebudete mít příležitost uvařit si jedno ráno ovesnou kaši a večer se tam bude pít kalorické pití? Úchylná posedlost.
Měřit a vážit se několikrát denně? Úchylná posedlost.
....a mohla bych pokračovat do nekonečna.

Jím sice zdravě, zkouším zdravé recepty i buchty, cvičím, píšu o tom blog....ale žiju normální život. Nemyslím jen na to, co sníst a jestli v té bulce nedejbože nebyla i bílá mouka, nehroutím se z toho, když na mě jednou za čas přijde žravá a zaútočím na čokoládu, neřídím se pitomýma radama z hubnoucích článků z dámských webů. Když jsem unavená z brigády nebo nemám čas (ehm...), tak prostě necvičím. Neřeším, kolik kalorií mají koktejly, co si s kamarádkou večer dám. Nepíšu na blogísek zpověď o tom, jak jsem snědla lžičku Nutelly a mám z toho výčitky. Neřeším, že v létě pojedu do Paříže, kde budou v hotelu k snídani jen croissanty a buchtičky. (sakra, jak já se těším!). A zase bych mohla pokračovat do nekonečna.
A co jsem tedy tím zmateným článkem chtěla říct?
A nebuďte pošahaný dietářky, ale fajn holky/paní (kluci doufám tak pošahaní nejsou :D), se kterýma se dá normálně bavit. Je to jen jídlo, nic víc.
Jasně, s dobrým jídlem je svět hned hezčí (a s šokolátkou sladší:D), ale řešit každé kousnutí je úplně mimo. A přibrat po jednom...dvou...třech...čtyřech nezdravých jídlech NENÍ MOŽNÉ. Ani kachna s knedlíkama nebo mastný hranolky a vdolky jednou za čas vaši postavu neohrozí. Ne, ne a ne.  Záleží na tom, co a jak děláte a jíte kromě toho po většinu času, ne nárazově a příležitostně.
Ale pokud opravdu každý kousnutí a kalorie hodláte řešit, tak vás poprosím, abyste se o to dělily na Doma.nova.cz, Ona.dnes, Proženy.cz a dalších podobných webech, tam se s pochopením jistě setkáte, tady ne :)
P.S. Rozhodně to nemyslím tak, že všechny dotazy, co mi chodí na Ask.fm jsou špatné. Vůbec ne, a ptejte se dál, ráda odpovím. Snad chápete, co jsem se snažila říct :)
P.S. 2. Článek není myšlen na nikoho konkrétně.
P.S. 3. Všechno co řeknete bude použito proti vám! :D

Střípky z kuchyně

Krásný den!

Před chvíli jsem zase byla na hodině TRX, dneska to byla taková soukromá lekce, byla jsem tam jen já a ještě jedna slečna :D Asi jsou všichni lenoši líní a nikomu se dneska nechtělo :D(ehm to říká ta pravá, královna lenochů :D) A předtím jsem byla od rána ve školní knihovně, učí se mi tam mnohem lépe než doma, nic mě tam nerozptyluje....a ten nejhlavnější důvod - je tam uklizeno, protože v bordelu se špatně soustředí. (a ne, nebudu si kvůli tomu uklízet pokoj:D). 

Dnešní článek bude zase takový souhrn fotek žrádla, co jsem s panem Nikonem za poslední dobu sesbírala, takže něco pro ty, co radši koukají na fotky, než čtou nějaké bláboly dlouhé články.

Začneme dnešní, dost tradiční snídaní. Pamatujete si, jak jsem nedávno psala v porovnávání burákových másel o tom, že to máslo PEO´s z Kauflandu za 30kč není tak dobré, abych na něj útočila lžičkou, ale hodí se jen na opečený toust s banánem? Tak to beru zpět, s dnešní snídaní padlo za vlast, a velkou zásluhu v tom mělo i lžičkování :D Není sice tak dobré jako ta ostatní....ale pořád je to máslíčko! :D (a B* se mnou souhlasí:D)

Moje oblíbená svačinka - rozmixované jahody s bílým jogurtem a banánem, a k tomu para nebo jiné oříšky (pokud je zrovna doma mám, to se nestává moc často, protože je vždycky sním rychlostí blesku:D).

Jak už jsem psala, ovoce až na výjímky (banány, jablka, ananas a meloun) už od malička vůbec nejím a nemám to ráda, ale když je to rozmixované s jogurtem, tak bych toho snědla kila! :D

A další výborná snídaně - pan Bochánek a slečna Sklenička, přesněji řečeno koktejl z jogurtu, půlky banánu a jahod. (a přiznávám se, mám to ráda i kvůli barvě)

A další snídaně, napsala bych že je to moje nejoblíbenější jídlo dne, ale to bych byla trapná, když to opakuju pořád dokola. Nečekaně zase tousty s máslíčkem a kousek pudingového koláče z křehkého těsta, co pekla sestra. (ode mě by nevypadal tak hezky:D)

A jedna fotogenická večeře - knackerbroty Cornies, domácí Lučina, šunka, sýr a na jednom je i zeleninová pomazánka -rajčata a bazalka.

A opět můj oblíbený salát, co si často dávám k večeři. Možná až moc často, protože když si něco oblíbím, jím to pořád dokola než přijde nový oblíbenec. Ještě že jsem objevila cuketovou polívku, jinak bych dneska  měla zase tenhle salát! :D (okurka, kukuřice, bílý jogurt, uzený tvaroh z Lidlu)

A po delší době jsem zase upekla cuketovou buchtu :)

A wafle k snídani taky neurazí - samozřejmě jsem neměla jen dvě (Otesánek!), jen jedna chudinka byla ještě zavřená ve waflovači :D (z celozrnné mouky, mléka a 1 vejce, na nich bílý jogurt, banán a datlový sirup).

A dole je krabičkový oběd na "pracovní den" - celozrnný kuskus, kukuřice, uzený Šmakoun.

Taaaak a teď přichází nová rubrika, NEZDRAVÉ OKÉNKO! (takže čtenářky hubnoucí do plavek článek radši zavřou hned :D)

Nemůže to tady být jen samej kuskus, vločky, cuketa a banány, žejo.

A jako první kandidát je to tohle ochucené pivo s příchutí koktejlu (zní to dost divně, ale nevím jak to popsat:D).Letošní jaro se objevilo různých ochucených piv více jak hub po dešti, už loni jich bylo dost, a teď už má svoji ochucenou verzi snad každý pivovar....ale nestěžuju si, klasické pivo mi nechutná, ale tady ta babská pitíčka si občas ráda dám. (a už se úplně vidím na nějaké letní grilovačce!). Nejradši mám hruškový Cider Sommersby, tím bych se dokázala upít k smrti :D A taky jsem hodně frisková, ale nějakým tím radlerem taky nepohrdnu. 

Na fotce je ale příchuť High society, která mi vůbec nechutná (jak logické, cpát sem fotku!)....ale tu, která mi chutná - piňa coladu, jsem nestihla vyfotit, nějak záhadně a rychle zmizela :D Je to sladké, ale má to takový ten pivní ocas, bez toho bych se tam i obešla, ale jak něco chutná jako piňa colada, tak je to moje:D Ale jako pitíčko třeba na posezení s kamarádkou je to fajn, má to 4% alkoholu, a stojí kolem 17-20 korun :)

A tihle fešáci jsou vdolečky od maminky, které mám ráda už od dětství. Hezky poctivé, smažené, žádná dietka....ale odolat se jim nedá! :)

A jako poslední do nezdravého okénka přišly tyhle zeleninové chipsy :D (zrovna včera mi je jedna čtenářka doporučovala, a zrovna včera jsme je i náhodou měli doma :D) Jsou sice zeleninové, ale nenechte se zmýlit, není to o nic zdravější než klasické chipsy, je to prostě smažená řepa a celer. Ale dobré to je, a jak! :) Něco podobného jsem dneska viděla i ve zdravé výživě, kde se jmenují Řepky a Celerky (:D), ale myslím že je to úplně to samé, taky smažená zelenina. Na každodenní pojídání večer u televize to není, ale jednou za čas, proč ne....(sakra, málem jsem se zase zmínila o vínku:D)

ask.fm / facebook 

Tak a to je pro dnešek všechno, mějte se krásně!