Krásný (snad i slunečný) den!
Včera i v pátek jsem byla na brigádě na veliké konferenci jedné nejmenované firmy (no dobře, jsou to ti, co vnucují "zázračné" hrnce a nádobí, bez kterého prostě nemůžete šťastně žít :D), a mám pocit, že 13hodinové poslouchání těch neskutečných keců mě muselo nějak psychicky poznamenat (ne, hrnec jsem nekoupila :D). Na pódiu jsme předávaly ceny pro "obchodníky roku" a další kraviny, a divím se, že jsem se v těch dlouhých šatech a lodičkách nenatáhla, protože když už si na šaty šlapu i já v 10cm podpatcích, tak je to co říct :D Jediné, co tam bylo jako příjemné zpestření bylo to, že to celý den moderoval Jakub Prachař a večer tam hráli Nightwork, ale jako na potvoru až v době, kdy jsme konečně šly domů :D
A dneska mě čeká učící, cvičící a pečící den, taková typická neděle (ehm že to říkám zrovna já, která se učím jednou za půl roku, jen když mi opravdu "teče do bot" :D).
A dnešní článek bude opět nahlédnutí do kuchyně.
Jak jsem psala na fejzbůčku, moje první zkušenost s quinoou nedopadla zrovna dobře (ano, je to tak důležitá informace, že jsem ji pomocí této sociální sítě musela zdělit světu:D). Dělala jsem ji podle návodu - na dva díly vody jeden díl, a vařit 14 minut. Jenže jen co jsem přišla po pár minutách do kuchyně, dva díly vody byly bůhví kde, a quinoa černá jako uhlí :D Ale to není u blondýny, která neumí uvařit ani rýži (ale tu v sáčku zvládám!), není nic neobvyklého. Jo, umím péct mrkvový dort, vánočku, houstičky i loupáčky, taky výborný chleba a různé polévky(sakra, už zase se chválím!), ale obyčejnou rýži připálím jak negramotná opice :D
Takže jsem nakonec místo quinoi měla k obědu kuskus (díky bohu za něj!), protože je hotový za 3 minuty, a jediné, co jsem se přiučila je to, že quinoa se nečte kvinoa, jak jsem si buransky myslela, ale kinoa.
A oblíbené knackerbroty. Když si něco oblíbím, jím to pořád dokola, než přijde nový oblíbenec. A to platí i pro kategorii knackerbrotů :D Vždycky mám období, kdy jím jen jeden typ, až dokud ni neoblíbím jiný. Byly to grahamové mini houstičky, křehké Knuspi plátky...a teď jsou to tyto Cornies od Racia. S domácí lučinou a šunkou je to skvělá kombinace, takhle to nechutná jako nějaké nudné suchary, a když to uznal i přítel, tak to je co říct :D Večer pečivo moc nejím, a tak jsou pro mě tyhle knackerbroty doplněné hromadou zeleniny skvělou náhradou.
A zase oblíbená svačinka, bílý jogurt, banán a jahody.
Burákové máslíčko došlo. Pár dní jsem byla statečná, ale déle to vydržet nešlo :D A protože Kaufland nemám nikde po ruce, táhnout se do Olympie do Marks and Spencer se mi nechtělo, v DMku ho mají "vyblitý" a Skippy nebo Jori jsou moc drahé, nezbylo mi než si opět udělat domácí. A musím se poplácat po zádech, tentokrát se mi obzvlášť povedlo (dokonce jsem ho ani nepřesolila jako minule:D) a konzistence je téměř profesionální :D A sklenička domácího másla, které je navíc zdravější než to z obchodu, protože je bez jakékoliv chemie, se za 30 korun prostě hodí :)
To na obrázku měl být pan Burák, ale omluvte můj výtvarný talent :D
Takže pokud máte ještě doma tenhle ošklivý mixér (a vsadím se, že máte, protože v té době se těžko dal sehnat nějaký jiný :D), udělejte si máslíčko, a k tomu si pusťte třeba soundtrack z Discopříběhu a natáhněte džíny z tuzexu :D
Ošklivé fotky dávám a blog velice nerada (a proto blog není o mě, ohoohohohooo), ale o tuhle retro záležitost jsem se i přes její vizuální stránku podělit musela.
A v poslední době jsem si taky hodně oblíbila ovesnou kaši z vloček napůl s instanstní Nominou, oslazenou bílou čokoládou (podle někoho se bílé nedá říkat čokoláda.....dobře, tak tedy oslazená bílou sladkou hmotou :D).
Dobroty pro zlepšení nálady při zkoušce - roztomilá bábovička k snídani mi přinesla štěstí :D
Měli jste už nové Frisko? Je to neuvěřitelné, ale mně,
To je pro dnešek všechno, žádná P.S vyjímečně nebudou :D Mějte se krásně! :)
0 komentar:
Posting Komentar