Chuť na čokoládu a sladké se dá odnaučit, odvyknout si.
Když se ze začátku ovládnete a nedáte si ničeho ani kousek, po nějakém čase to vaše tělo i mozek přestane vyžadovat, nebudete na to mít chuť a nebudete to potřebovat.
Ano, to je možné a já opravdu věřím, že to jde. Silou vůle se dá zvládnout všechno, včetně těch chutí na sladké. A taky vím, že kdybych opravdu chtěla, všeho sladkého, dobrého a toho co mám ráda, bych se vzdát dokázala. Kdybych pro to měla nějakou pořádnou motivaci, a hlavně.....kdybych CHTĚLA.
A o tom to je, já nechci.
Mohla bych si z tabulky odlomit kousek čokolády a okamžitě si říkat, jak hřeším. Mohla bych si dát v kavárně k snídani cheesecake (se zlým cukrem! a bez celozrnného korpusu! ó bože!) a vanilkové latté, a říkat si, že teď je to naposled, a že od zítra budu jíst 100% "clean". Mohla bych ochutnat něco sladkého, co upeče sestra a okamžitě si vyčítat, jak jsem zklamala sama sebe, jak je můj zdravý životní styl v troskách. Mohla bych se zaříct, že se nikdy nedotknu ničeho z bílé mouky s tím zlým bílým cukrem.
A mohla bych jít s kamarádkami večer do města a bavit se i přesto, že bych seděla jen o cole light a vodě. Mohla bych.....................ale bylo by to všechno padlé na hlavu a naprosto zbytečné.
Psala jsem to už stokrát, a napíšu to zase.Myslím, že když je někdo zdravý, nemá nadváhu ale normální, pěknou postavu, má dostatek pohybu a jinak jí víceméně zdravě, nějaký ten kousek (a nebo občas pořádný kusanec :D) něčeho sladkého mu opravdu neublíží a přes noc se mu na břiše pneumatika neobjeví, a proto nevidím důvod, proč bych se měla úplně omezovat, když nemusím. (a teď bych si měla všechny ty svoje zdravé recepty strčit do prdele smazat, když jsem tomu "zdravému stylu" takhle nevěrná a ne naprosto oddaná, co? :D)
Váhu, postavu i kondici mám objektivně naprosto v pořádku (o tom, že věčně nadávám na svoje stehna pomlčíme:D), nemám žádné alergie ani zdravotní omezení, nechystám se na žádnou fitness soutěž, kde by záleželo na každém gramu, nemám v plánu žádnou "fitness kariéru" (i když kurz TRX si snad někdy v daleké budoucnosti udělám) a ani se neživím jako modelka, kde by se ode mě očekávalo vážit 40 kilo i s postelí.
Snídám sice ovesné kaše, pečivo téměř jen tmavé, čaj ani kávu si doma nesladím, žádné smažené nejím, polotovary nekupuji, v mém jídelníčku se nejčastěji objevuje celozrnný kuskus, cuketa, cizrna, celozrnné palačinky, vejce, papriky, mléčné výrobky, cuketa a cuketa, ale to neznamená, že by nějaké zdravé jídlo byl můj střed vesmíru a nedala bych si ráda občas něco úplně jiného.
Ten důvod, proč jím ve větší míře zdravě a cvičím je jednoduše to, že chci vypadat dobře, cítit se dobře a být zdravá a plná energie, a pro tohle mi naprosto stačí jakási forma pravidla 80:20 s tím, že můžu žít "normální" život se vším, co mám ráda. Hodně lidí (nebo spíše slečen píšící "zdravé" blogy) a dietářek považuje chuť na sladké jako projev slabé vůle, jako něco, čeho je potřeba se naprosto zbavit a vytěsnit to ze svého myšlení.
Ale já ne, a jsem za to ráda.
Vždyť co dokáže náladu zlepšit rychleji a lépe, než sladká dobrá snídaně. A nad talířem s cheesecakem nebo s čerstvým croissantem je ten svět taky hned hezčí. Mohla bych mít požitek z výhradně duchovních zážitků, ale jsem jenom člověk, a mám ráda i tyhle pozemské radosti (achjo, to je odstavec jak z Bible:D).
Vždyť to bych si připadala divně, kdybych prošla kolem cukrárny kde jsou ve výloze dortíky, a neukápla by mi slina, nehodila bych tím směrem zasněný pohled a neměla bych chuť to všechno sníst. To by bylo jako projít kolem Zary bez toho, aniž bych měla chuť tam vběhnout a všechno vykoupit. Vždyť to bych pak neměla žádné city! :D
Někteří z vás to asi neuslyší rádi - ale stále tady platí rovnice příjem/ výdej. A v závěru je jedno, jestli jste si dali kousíček čokolády, nebo plnou mísu super-extra-zdravého-bezcukruatuku musli, kterým jste chtěli tu chuť zahnat.
A mít dobrou seksi seksi postavu a cítit se dobře se vůbec nevylučuje s tím, dát si občas něco dobrého. Není to o tom, jestli si po obědě ten čokoládový bonbon dáte nebo té špekutvorné čokoládě odoláte.
Spíš naopak, je to právě o tom přístupu, o tom, co děláte a jíte kromě toho jednoho dortíku k snídani.
No nic, tak teď už snad konečně k fotkám.
Jako první se na nás směje výborná Lindt s příchutí Tiramisu, kterou jsem dostala od mé milé Téry a jejího přítele, když mě poctili svou návštěvou ve Vídni.
Tiramisu bych v tom asi nepoznala, nebýt toho lákavého obrázku na obale, ale to nemění nic na tom, že to bylo nebe v puse!
Je to praktické - ani ne tak pro peněženku, jako pro postavu. Přeci jen, mít celé balení tohohle zázraku a zvládnout si dát jen jednu, dvě kuličky? Na to je potřeba vůle jako z ocele. Ale když si do sáčku dáte jenom jednu nebo dvě a zvážíte, víc nemáte = víc nesežerete.
Nevýhoda je, že musím vždycky koupit víc věcí, abych nevypadala jako úchyl nebo zloděj, co tam jde za nějakým jiným účelem, a snaží se to zamaskovat jednou čokoládovou kuličkou :D
Mají je třeba v Bille Corso blízko Stephansplatzu nebo ve Sparu u Opery, stanice metra U4 Karlsplatz.
A další dokonalost ze Sladkého království - Milka Philadephia!
Výborná je hlavně na opečeném pečivu, v ovesné kaši, v tvarohu.....a i když bych to jako rádoby slušná dáma přiznávat neměla....i na prstu!
A tyhle čokolády mají prostě nejroztomilejší obaly. Může být něco milejšího, než když na vás čokoládka volá "Nice to sweet you" ? :D
Nehledě na to, že obsah je ještě lepší než obal, hlavně ta s cookies cream.
A prodávají se jak po 100g tabulkách, tak v těchto 40g tyčinkách, které si ze stejného důvodu, jako ty Lind kuličky, kupuji častěji.
A protože si skoro každý den dám ráda alespoň něco malého sladkého, skvěle poslouží třeba pistáciová makronka za půl Eura z McCafé..
A snídaně mimo domov/ koleje má často taky něco do sebe.
Ale bohužel se ráno vždycky probudím tak hladová, že bych nebyla schopná nikam dojít a zase skončím s ovesnou kaší :D
A proto jsem si třeba večer koupila ve Starbucks tenhle roztomilý muffin, aby na mě čekal hned po probuzení, aniž bych si pro něj musela dojet.
Chutnal dobře, ale na můj vkus mohl být méně sladký a více mrkvový. (prostě tak jako to dělám já :D)
A tady další Starbucksová snídaně, vanilkový scone, který mi zbyl z předchozího dne, kdy jsem si na snídani zašla s přítelem a trošku přecenila své možnosti. Byl to historicky první den, kdy jsem překvapila sama sebe a snídani nedojedla :D
Tak se mějte krásně, přeji sladký den!
P.S. Za tento článek mě firma Lind, Willy Wonka a ani nikdo jiný, vlastnící továrnu na cukr, nepodplatil. Bohužel.
0 komentar:
Posting Komentar