Je mi jasné, že tenhle článek zrovna rekordy ve čtenosti lámat nebude.
A taky je mi jasné, že mnohem víc čtenářů sem vždycky naláká fotka obyčejné ovesné kaše co vypadá jako kočičí blití nebo nových bot (které nemám).
To mi ale žíly nijak netrhá, a hlavně tu chci mít všechna zajímavá a hezká místa, co jsem ve Vídni navštívila, tak proto i článek výstavní. (jako o výstavě, samozřejmě :D).
Ale ani pokud nejste nějací velcí znalci umění (ehm....rodiče by vám mohli vyprávět, jaký ignorant zrovna já jsem :D), stojí za to zajít sem tak jako tak, protože i samotné interiéry Albertiny jsou nádherné.Albertina je původně největším obytným palácem Habsburků, najdete ji v samém centru města v těsné blízkosti Hofburgu a ve sbírce má mnoho významných světových děl.
Výstavy jsou tu jak trvalé, tak ty s omezenou platností. Pro studenty je vstup za 8,5 euro, pro dospělé za 12.
Momentálně tu můžete vidět výstavu MATISSE UND FAUVES (ale na tu si musíte pospíšit, jen do 12. ledna!) , kde je k vidění 140 děl francouzského malíře Henriho Matisse a umělců, kterým se říkalo "Fauvisté". (z těch se mi nejvíce líbily londýnské obrazy Andrého Deraina).
Matissovy obrazy jsou hodně barevné, zdaleka ne realistické. Hodně zátiší, krajin, aktů, trochu na způsob Picassa, se kterým se znal, ale ne až tak kubistické a realitě nepodobné.
Ne, dobře...radši toho nechám, popisování obrazů by mi opravdu nešlo.
V některých sálech mohl na obrazy koukat i pan Nikon, a někde mu to naopak povoleno nebylo, a musel se chudák schovávat v temnotách mé kabelky. A tak mám pár fotek jen z některých výstav, z Matisse zrovna ne.O patro níže je expozice Od Moneta po Picassa.
Jak už jsem psala, žádný velký znalec nejsem a obrazy většinou dělím na líbí-nelíbí (to je jako víno, které profesionálně dělím na chutná-nechutná:D), případně zaujalo-nezaujalo, a zřídka kdy i pobavilo-nepobavilo. A často se nedokážu rozhodnout, jestli se mi daný obraz líbí nebo ne a kolikrát nevím, co si o tom myslet, což se mi stává hlavně u moderního (ne?)umění.
A jak jsem na ty obrazy tak koukala, kromě toho, že mi to i připomnělo můj oblíbený film Půlnoc v Paříži, mi hlavou běžela (teda...doufám že jsem si to "nezpívala" nahlas :D) tahle písnička, která není můj styl ani trochu. Ale znám ji ze školy z jedné přednášky, kde jsem to slyšela/viděla asi dvakrát a pak jsem si to dokonce pouštěla sama. Nechápu a nechápu se, ale je dost možné, že se mi to snad i nějakým nepochopitelným způsobem líbí :D
V dalším patře jsou vystaveny obrazy německého malíře Georga Baselitze (a nevím, jestli se mám jako ignorant přiznat, že zrovna tahle díla se mi moc nelíbila, nebo si to nechat pro sebe.
No dobře, radši si to nechám pro sebe.)
Ze všeho nejvíc se mi ale líbila výstava rakušanky Sonji Gangl Dancing with the End ve vrchním patře.
Tam se ale bohužel fotit nemohlo, a moje oči byly už tak jako tak unavené z toho velkého množství kultury, na což zrovna dvakrát zvyklé nejsou :D
Pokud budete mít ale ve Vídni více času, rozhodně si do Albertiny zajděte. A pak se můžete odměnit třeba v Hotelu Sacher tou čokoládovou dobrotou, odtud je to jen pár kroků.
Ale když porovnám neporovnatelné, musím říct, že pánové Warhol s Basquitem mě bavili o chlup víc.
0 komentar:
Posting Komentar