"Chtěla bych zhubnout, tak jím saláty, ale mám po tom hlad!"
A to jsou věty, které občas čtu na všech těch internetech a čas od času něco podobného přistane i v mé mailové schránce, jestli bych neporadila.
Ale co to vlastně znamená jíst zdravě? A žít zdravě? A proč to nejde vydržet?
Přijde mi, že hodně lidí tohle vnímá úplně špatně.
Jako by snad byly jen dvě možnosti.
1) Prohlásit o sobě "žiju zdravě" a jíst jen zeleninu, saláty, vločky, tvarohy případně netučné maso nebo tofu. Neustále cvičit, hlídat si každou kalorii i makra, nikdy "nezhřešit" a být děsně fit, zdravý, svalnatý, štíhlý. Pekáč buchet, sval tady i tam. Prostě dokonalost.
2) A nebo snídat koblihy, obědvat hranolky se smažákem, svačit párky v rohlíku a večeřet pizzu, zapíjet to Colou, nehýbat se, vážit sto kilo a vypadat jak Michellin. Ke svému zdraví i vzhledu být naprostý ignorant a místo vánočky mít na břiše mazanec.
Ne, děkuji, to už bych se fakt radši zařadila do kategorie nezdravých.
Není přeci potřeba se řadit do nějaké kategorie, ze které by vyplývalo, co jíst a co nejíst.
To, že hodně sportuju, ráda si zdravě vařím a mám ráda zdravá jídla přeci neznamená, že bych si nikdy nemohla dát něco jiného, a už vůbec ne, že by mi to mělo nějak uškodit - ani zdravotně, ani tak, že bych přestala být sexy kočka se hned stala tlouštíkem.
To, že si místo ranní ovesné kaše dám někdy nejlepší a nejsladší koláč od maminky, a nebo si místo rýže dám třeba bílou bagetku přeci neznamená, že jsem "všechno pokazila, už je to jedno, kašu na to" a po nějaké době zase "začnu znovu".
Hodně časté u žen, které se rozhodnou zhubnout a moc toho o stravě neví jsou takové ty obecné kraviny, pořád dokola propírané v dámských magazínech.
Nejíst přílohy. A už vůbec ne pečivo, z pečiva se tloustne. Večeře musí být malá a lehká, jen salátek a maso. Čokoládu ani sladkost už nikdy v životě!
Prostě #lowcarb #healthy.
Přitom vyřadit přílohy a jíst jen saláty s masem je ta největší kravina, když si představím, že bych něco takového měla dělat, tak si fakt radši praštím polenem do hlavy, padnu na zem a tam dobrovolně umřu.
Sacharidy jsou přitom důležitou složkou stravy (a ano, o paleu se tady bavit odmítám), o nic méně podstatnou, než ty opěvované bílkoviny. Důležitý zdroj energie, pro správné fungování těla, mozku, růst svalů....všechno.
A když se omezí, a jí se jen saláty a zelenina? Z čeho pak má brát tělo energii? Kolik živin do sebe asi dostanete z pár blbých lístků salátu nebo okruky, kterou tvoří stejně převážně voda?
A nebo že někdo začne jíst zdravě tak, že se rozhodne, že už si nikdy nedá nic, kde je cukr, žádnou čokoládu, už nikdy koláček, už nikdy klasický muffin.
No, to se pak nedivím, že tuhle "zdravou stravu" nevydrží. Ani já bych to nevydržela.
A nechtěla bych vydržet.
A to, že někdo vyřadí přílohy a pečivo a zhubne?
No tak samozřejmě, protože tím taky pořádně sníží energetickou hodnotu stravy, a v takovém případě se hubne.
Ze začátku.
Než se tím tak zpomalí metabolismus, že se tělo časem zasekne na tom, že si začne všechno ukládat.
A pokud někdo vesele drží diety už od 18, ze začátku sice hubne, ale krásně si tím zpomaluje metabolismus?
Gratuluji, nejlepší cesta k tomu, být v 50 jako tlustá bečka.
Hodně lidí, kteří se rozhodnou hubnout/žít zdravě podstatně sníží svůj příjem. Ať už záměrně, protože si myslí, že čím méně kalorií, tím lépe, a nebo neúmyslně - tím, jak z jídelníčku vyřazují ty "zlé" potraviny tak dlouho, až tam za chvíli nezůstane kromě té zeleniny a bílkovin skoro nic, a zrovna zeleninou se moc kalorií ani maker opravdu nenažene.
Ale abych uvedla příklad - můj bazální metabolismus, čili to, co spálím prostě jen tím, že jsem naživu a dýchám, je kolem 1500 kalorií. Když se k tomu přičte to, že kromě dýchání dělám i jiné činnosti, jako například chůze, učení, vaření apod. a k tomu navíc i aktivně sportuji, dostanu se na nějakých 2000-2200 kalorií, které musím sníst, abych dodala tělu to, co potřebuje, nepodviživovala se, neškodila si tím.....a hlavně, nezpomalovala metabolismus a nenutila tělo, ať si dělá zásoby. Ve strachu z toho, že víc jídla už nedostane.
A ne, 2200 kalorií opravdu není ovesná kaše k snídani a salát k obědu.
Kdybych si nedala ani nejedla pořádná jídla a jen nějakou zeleninu s masem, na prvním crossfitu bych si pustila na hlavu kettelbell, jak bych byla vyčerpaná.
Důležité je dát tělu všechno, co potřebuje, a to je jak dostatek bílkovin, tak i sacharidů a tuků i vlákniny. Samozřejmě je lepší, když to je převážně z potravin kvalitních, sacharidy třeba z rýže, vloček, luštěnin, celozrnných těstovin nebo celozrnného pečiva brambor a batátů, tuky radši z avokáda nebo ořechů, než z klobásy, ALE když si někdy dáte místo rýže burgerovou housku a místo kuřecího masa klasickou burgerovou náplň, je to úplně jedno a nic se nestane. A už vůbec to neznamená, že byste z vteřiny na vteřinu nežili zdravě.
A to stejné je to i s tím celozrnným pečivem nebo těstovinami. to celozrnné je sice hodnotnější, protože obsahuje více živin, které jsou právě ve slupce zrna, která se při výrobě bílé mouky odstraňuje, ALE rozhodně to není tak, že by to mělo nějaký podstatnější vliv na tělo, vždyť ten základ je stejný, to celozrnné má jen něco navíc. A pokud máte hodně vlákniny třeba z vloček, zeleniny nebo luštěnin, je prakticky jedno, jaké pečivo si pak dáte. (A ta móda bezlepkových diet? Pro lidi netrpící celiakií úplně zbytečné - viz třeba tady).
Na facebooku je teď milion "motivačních" fitness skupin, stejně tak blogů i instagramů.
Slečny tam fotí co zdravého snědly, píší jak cvičily, a ostatní jim k tomu píšou "ty jo, to tě obdivuju, že máš tak pevnou vůli, to bych taky chtěla!" a nebo "obdivuju, že nikdy nehřešíš!".
No, já jsem asi divná, ale nic k obdivu v tom nevidím.
Jasně, uvařit si zdravé jídlo je super, prospěšné. Sportovat je důležité, zlepšovat se v tom je ještě lepší.
Ale aby mě inspirovalo, že někdo se tím nechá pohltit natolik, že si pak ani neumí vychutnat nějakou dobrotu a že hlavní je "nehřešit"?
Obdivuju plno lidí - ale to jsou ti, kteří jsou v něčem dobří, něco dokázali, a hlavně, umí si užívat života. A jíst jen rýži a kuřecí? To pro mě neznamená důvod k obdivu.
Z toho všeho se prostě dělá až moc velká věda. Jíst zdravě podle mě není nic složitějšího, než nejíst polotovary, všechno v trojobalu,přeslazené kraviny a zbytečně chemické věci, jako například "ovocné jogurty", kde ovoce znamená cukr a éčka, znát i jiná jídla než knedlíky s omáčkou......ale když bude jednou za čas hodně velká chuť, klidně si ten knedlík s omáčkou dát. A pořádně si to užít. A po něm třeba čokoládový dortík.
Není problém.
Protože jíst zdravě opravdu neznamená, vzdát se všeho, co máte nejradši. A v takovém případě nevím, co by na tom "nemělo jít vydržet".
Jde o to, najít si zdravější varianty, místo těch knedlíků, hranolek a kroket, a naučit se jídla připravovat jinak, než v olejové lázni. Ale možností je tolik!
Proč jíst pohanku, když se vám třeba hnusí, když si místo ní můžete dát rýži nebo kuskus. A proč se nutit do pojídání tofu, když máte radši hovězí steak nebo pečené kuře, na kterých taky není nic špatného? A proč do sebe cpát tvaroh bez ničeho, když vám samotný nechutná, když si místo toho můžete dát třeba řecký jogurt s medem a pochutnat si?
Jak píše Hanka Zemanová ve své zdravé BIO kuchařce - "Nezdravé jídlo snědené s chutí je mnohem zdravější, než zdravé jídlo snědené s nechutí."
0 komentar:
Posting Komentar