....tedy košík jen pomyslný, virtuální.
To ale nic nemění na tom, že jsem při jeho plnění byla opět nerozhodná, tak jako vždy. Divím se, že nejsem znamením váhy. (i když ta lví tvrdohlavost na mě sedí, pravda :D)
Obchody se zdravou výživou jsou pro mě jako ráj, dokázala bych v nich vybírat hodiny a hodiny a nejradši bych tam pokaždé nechala všechny úspory (což by ale momentálně, při pohledu na účet a do peněženky, nebyla žádná velká částka :D). Tolik nových dobrot, tolik lákavých potravin, co bych chtěla vyzkoušet!
A jinak tomu není ani v e-shopu Biosféra, při prohlížení pomyslných regálů. I tam bych dokázala vybírat hodiny a hodiny, skládat věci do košíku a po chvíli je zase vyndávat s tím, že je vyměním za něco ještě lepšího.
.....ehm, to jsem ale vlastně udělala.
A pak netrpělivě očekávala pošťáka, s nadšením velkým skoro jako kdyby se blížily Vánoce.
U různých mých snídaňových kaší jste si mohli všimnout, že je sladím nejradši sirupem z agáve, datlovým sirupem a nebo medem. A největším favoritem je právě ten z agáve.
Když jsem v nabídce uviděla sirup z agáve a navíc s příchutí lískového oříšku, zaradovala jsem se a okamžitě musel být můj. Protože já a oříšky, to je prostě nekonečný příběh.
Popravdě to ale bylo trošku zklamání, když jsem si k němu nadšeně poprvé přivoněla. Vůně se mi zdála dost umělá (sestra dokonce říkala, že to voní jako jeden čokoládový sprcháč, co jsem jednou měla, a bohužel jsem musela souhlasit :D), ačkoliv jde o přírodní aroma. Ale je to zkrátka až moc výrazné.
To je problém těch aromat, vždy je to výrazné až až - přeci jen, když dáte nos do pytlíku s oříšky, takováhle vůně vás rozhodně neomámí.
Když se to ale přidá do ovesné kaše, vůně už vůbec není tak silná, ale naopak moc příjemná a kaše je hned ještě o stupeň lepší, než s klasickým sirupem. A dokonale si to umím představit i na lívanečky, do kávy nebo na nějaký dezert!
V nabídce jsou i agáve sirupy s dalšími příchutěmi - malina, černý rybíz a nebo borůvka, všechny rovněž za stovku, což taky vůbec nezní špatně. (a od sestry jsem dostala vynadáno, že jsem měla vzít některou z nich :D)
Další dobrota, která pro mě byla úplnou novinkou je tahle čokoláda. Taková, kterou by nevymyslel ani sám Willy Wonka - bez cukru! (aneb splněný sen mnoha žen :D)
Dříve pro mě byly hořké čokolády něco nepředstavitelného, ale s věkem (haha, to zní jako bych byla nějak stará!) jim přicházím na chuť čím dál více a den si bez nich neumím pomalu ani představit.
A tak mě zaujala i tahle, 75%, ekvádorská, zajímavá samozřejmě tím, že je vyrobena bez použití jakéhokoliv cukru - jemně oslazena je totiž banánovým pyré.
Jasně, do hořkých čokolád se moc cukru nepřidává ani tak, ale zajímavé je to rozhodně (a pro lepší pocit, když si ji dáváte pozdě večer, úplně ideální :D).
A jaká je chuťově? Výborná!
Ten banán tam je cítit jenom jemně, kdybych to nevěděla, asi to ani nepoznám. Dodává to čokoládě prostě takové "něco", co ji ozvláštňuje, v pozitivním slova smyslu.
No a roztomilý obal a několik certifikátů kvality je jen bonus. Jediné mínus je to, že je jí jen 50 gramů, za 37 korun. To není zrovna něco, co by se dalo jíst denně po kilech (i když bez cukru!:D), ale jako taková malá radost, když si budete chtít dopřát něco lepšího, nebo někoho potěšit (třeba mě, adresu pošlu:D), je to ideální.
Kokos! Další z věcí, na které mám úchylku pro které mám slabost. Miluju ho samotný, jako vůni sprchových gelů nebo tělových mlék, jako příchuť do kávy, v jakémkoliv dezertu, vánočním cukroví, proteinové tyčince.....A ano, i v podobě tekuté, v Malibu.
A tak jsem nemohla odolat ani téhle tyčince. Kokos, agáve sirup, rýžový sirup. Žádné zbytečnosti a nezdravosti, jen samé dobré věci. Padla mi do oka už u Monči, která ji přirovnávala k Rafaellu, a měla pravdu, chutná to hodně podobně. Úplně mi to připomnělo Vánoce a domácí rafaello kuličky, moje oblíbené cukroví.
Ukrojila jsem si půlku a zbytek zanesla zpátky do kuchyně, že nechám Terce, ať taky ochutná.
A za dvě minuty jsem šla zpátky.
.....no, tím jsem jen chtěla říct, že je fakt dobrá.
A při objednávce jsem přihodila i jednu dobrotu, kterou už jsem znala.
Znala, a moc dobře. Je to totiž moje nejoblíbenější tyčinka, kterou mám dokonce ještě radši než všechny flap jacky, a to je co říct!
Ovesný oat cake od Nutrendu, na který jsem pěla ódy už několikrát. Z ovesných vloček, takže pořádně zasytí, a navíc si pochutnáte. Měla jsem už všechny příchuti, ale nadevše vede citron a tvaroh! Naopak nejslabší je podle mě káva.
(fotka je starší, tu citronovou foťák samostatně zachytit nestihl :D)
Není náhodou, že si kokosovou mouku nechávám až nakonec. A bohužel ne ve smyslu, že by nakonec mělo přijít to nejlepší.
Hrozně dlouho jsem ji chtěla ochutnat, až jsem se konečně odhodlala. Moc jsem se na ni těšila, na všechny lívanečky a wafle, co jsem měla v plánu....
Ale bohužel jsem z první zkušenosti s ní až tak nadšená nebyla. Ne že by se lívanečky nedaly jíst, to vůbec ne, ale zkrátka to nebylo takové, abych z toho padla na zadek. (a to jsem největší kokosožrout!)
Nějak mi neseděla ta jejich konzistence, spíš taková sypká, a to i poté, co jsem tam přidala dost mouky a ovesných vloček. Což je samozřejmě způsobeno i mou (ne)šikovností.
Jednu šanci jí ale určitě dám - na sušenky!
Tím ale nechci říct, že by byla nějak špatná, hodně lidem to jistě vyhovovat a chutnat bude, všude na výrobky z ní čtu plno chvály. Jen to asi nebude tak úplně můj šálek kokosu čaje. Holt tyhle alternativní typy mouk (už dříve jsem ochutnala cizrnovou mouku, a ta chutnala jako hlína :D) asi nejsou nic pro mě a zůstanu u klasiky, i té celozrnné, nebo mletých vloček.
A co vy, máte s kokosovou moukou nějaké zkušenosti? Je něco, co bych z ní měla určitě vyzkoušet?
A co máte z obchodů se zdravou výživou nejraději? Nakupujete i na internetu, třeba právě z Biosféry? Mě tam hodně zaujala ještě třeba káva s vůní skořicových šneků nebo likéru, nebo různé čokolády s příchutěmi, slazené třtinovým cukrem. No, nedá se nic dělat, asi u nás bude muset pošťák brzy zvonit znovu :D
0 komentar:
Posting Komentar